K datu sčítání k 1. 3. 2001 bylo v okrese Náchod 26 916 domů určených k bydlení, z toho více než pětina bylo neobydlených. Trvale obydlených domů bylo zjištěno 21 213 a neobydlených 5 703. Od roku 1961 do sčítání v roce 1991 se počet trvale obydlených domů snižoval, důvodem bylo užívání stále většího počtu starších rodinných domů na venkově k rekreačním účelům bez trvalého bydlení, tj. zvyšoval se počet neobydlených domů. Za poslední desetiletí však došlo ke změně a k mírnému nárůstu trvale obydlených domů. Z celkového počtu neobydlených domů jich 95,7 % bylo v rodinných domech a přes 60 % z neobydlených domů bylo určeno k rekreaci.

Z celkového počtu trvale obydlených domů byla již historicky absolutní převaha rodinných domů. Od šedesátých let do osmdesátých se jejich podíl mírně snižoval (z 88,1 % v roce 1961 na 84,7 % v roce 1980) z výše uvedeného důvodu rekreace, v 1991 došlo k mírnému zvýšení podílu rodinných domů na celkovém počtu trvale obydlených domů, protože pokles trvale obydlených domů celkem byl rychlejší než u rodinných domů. V posledním desetiletí došlo k obratu, v roce 2001 se podíl rodinných domků zvýšil o 1,6 procentního bodu. Důvodem tohoto zvýšení je nová výstavba 1 898 rodinných domů, která převýšila pomalejší nárůst nevyčleněných rekreačních chalup. U bytových domů je situace přesně opačná, do roku 1980 se jejich počet  zvyšoval, v roce 2001 jich v porovnání  se sčítáním před deseti lety o 16,5 % ubylo. Postaveno bylo pouze 162 nových bytových domů, což nemohlo celkový úbytek bytových domů nahradit. Z celkového počtu osob bydlících v domech jich  55,5 % žije v rodinných domech.

Průměrný počet bytů připadajících na jeden dům se od 60. let u rodinných domů postupně snižuje (z 1,37 bytů na 1,21 bytů) u bytových domů je trend přesně opačný (nárůst ze 6,18 bytů v roce 1961 na 8,44 bytů v roce 2001).

Ze 78 obcí okresu bylo při sčítání 2001 zjištěno, že ve více než polovině z nich vzrostl počet trvale obydlených domů proti roku 1991. Nejvyšší nárůst (14,3 %) byl zaznamenán v obci Vysokov, absolutně to představuje 14 nových trvale obydlených domů, naopak nejvyšší pokles o více než pětinu byl zaznamenán v obci Libchyně (absolutní úbytek 7 trvale obydlených domů). V devíti obcích z deseti, které mají v okrese statut města, došlo k většímu či menšímu  nárůstu počtu trvale obydlených domů. Největší absolutní nárůst byl v okresním městě Náchod (113 trvale obydlených domů), relativně pak doznalo nejvyšší nárůst město Broumov (o 8,5 %).

Více než 95 % z celkového počtu neobydlených domů jsou domy rodinné. Z bytových domů jich neobydlených bylo sečteno pouze 27, tj. necelé půl procento z neobydlených domů, ostatní neobydlené  domy tvoří necelá čtyři procenta. Neobydlené rodinné domy slouží ponejvíce k rekreaci (více než  63 %), část jich je nezpůsobilých k bydlení (10,7 %) a 8,1 % jich je obydleno přechodně. Důvody neobydlenosti bytových domů jsou ponejvíce nezpůsobilost k bydlení (téměř polovina), přestavba domu (více než čtvrtina)  a více než desetina jich byla obydlena přechodně. U ostatních neobydlených domů byl ve více než čtyřiceti procentech případů uveden jiný důvod neobydlenosti, v pětině případů byl dům obydlen přechodně a v další pětině případů byl dům nezpůsobilý k bydlení.

U trvale obydlených rodinných domů je v  96,8 % případů vlastníkem soukromá fyzická osoba, v roce 1991 to bylo 94,7 %. Bytové domy vlastní přibližně stejným poměrem obec, stát a několik vlastníků (z jedné čtvrtiny)  a stejným poměrem stavební bytová družstva a soukromé fyzické osoby (z jedné pětiny). V roce 1991 vlastnily obce více než padesát procent bytových domů, pětinu stavební bytová družstva a více než šestinu státní podniky. Vlastníky ostatních domů jsou zhruba stejným poměrem obce, stát a soukromé fyzické osoby (jedna třetina) a jiné právnické osoby (jedna pětina).

Domovní fond okresu je poměrně starý. Více než jedna třetina z trvale obydlených domů byla postavena v poválečných letech (1946 – 1980), přibližně stejný podíl (jednu pětinu) tvořily domy s obdobím výstavby  do roku  1919 a 1920 – 1945, v osmdesátých letech se postavilo 13 % domů a v devadesátých letech  pak kolem 10 % domů. Průměrné stáří obydlených domů v okrese Náchod bylo 49,9 roku, což je po okrese Trutnov nejvyšší průměr v Královéhradeckém kraji. Nejmladší výstavba v okrese je v obci Jestřebí  (průměrné stáří domů 34,8 let) a nejstarší pak v obci Šonov (72,6 let).  

Velikost domu je určena počtem bytů a počtem nadzemních podlaží. Z více než tří čtvrtin je v rodinných domech jeden byt, v pětině rodinných domů jsou umístěny byty dva, necelá dvě procenta jsou domy se třemi byty. Oproti roku 1991 nedošlo k nijak významným změnám o čemž svědčí i hodnota průměrného počtu bytů na jeden trvale obydlený rodinný dům, v roce 2001 1,21, což je s rokem 1991 téměř totožné. Podle počtu nadzemních podlaží je více než 60 % rodinných domů se dvěmi podlažími, více než jedna třetina je jednopodlažních a pouze 2,4 % tvoří rodinné domy ze třemi podlažími. Mezi bytovými domy mají největší zastoupení domy s 5 – 9 byty (44,7 %), z hlediska počtu podlaží  pak domy se dvěma a třemi podlažími, tvoří 62 %. Průměrný počet bytů v bytovém domě se v šedesátých až osmdesátých letech pohyboval kolem 6,20 bytů, v roce 1991 vzrostl průměr na 6,95 bytů a v roce 2001 na 8,44 bytů v jednom bytovém domě.

Nejčastějším materiálem nosných zdí obytných domů jsou cihly, tvárnice a cihlové bloky. Je z nich postaveno 65 % domů (rodinných i bytových). U domů postavených do roku 1945 se vedle cihel používal jako stavení materiál i kámen, z těchto materiálů bylo do konce 2. světové války postaveno 43,8 % domů. V nové výstavbě, hlavně u bytových domů, jsou používány stěnové panely, jejich podíl se na výstavě bytových domů proti roku 1991 zvýšil ze 13,3 % na 17,5 %. Oproti tomu tradiční stavební materiál dřevo ustupuje do pozadí (jen 1,5 % rodinných domů má nosné zdi ze dřeva).

Technické vybavení domovního fondu ovlivnila především nová výstavba rodinných a bytových domů případně jeho modernizace. Proti roku 1991 sice vzrostl počet trvale obydlených domů vybavených plynem ze sítě o 25,1 procentního bodu na 37,6 % domů, průměr kraje je 41,7 % domů a z pěti okresů kraje zaujímá okres Náchod třetí místo. Rozdíl v domech napojených na plyn (ze sítě i vlastního zásobníku) ve městech    a v ostatních obcích je více než 30 procentních bodů ve prospěch měst. Mezi deseti městy okresu jsou značné rozdíly. Největší podíl domů napojených na plyn mají v České Skalici (68,6 %), Novém Městě nad Metují (67,9 %) a Jaroměři (67,5 %), nejméně pak v Meziměstí (8,3 %) a v Teplicích nad Metují (14,4 %). Vodovodem bylo vybaveno již 98, 5 % trvale obydlených domů v okrese, nárůst proti roku 1991 činí 0,4 bodu. Podíl domů s vodovodní přípojkou ve městech se příliš neodlišuje od ostatních obcí okresu. Celkem je v okrese na kanalizační síť napojeno 53,2 % trvale obydlených domů, z toho 49,4 % rodinných domů 81,7 % bytových domů, což je proti roku 1991 nárůst o 13,1 procentního bodu. Přípojku na veřejnou kanalizaci má podstatně více domů ve městech než na venkově. Okresní průměr překračují městské domy  o více jak 15,4 procentního bodu, naopak v ostatních obcích  má přípojku na veřejnou kanalizaci o 24,5 procentního bodu méně domů než je okresní průměr. Více jak 45 % rodinných domků má žumpu nebo jímku a necelé procento je úplně bez kanalizace. Údaje o ústředním a etážovém topení nejsou plně srovnatelné s rokem 1991 v důsledku změny metodiky. Podle sčítání 2001 byly téměř dvě třetiny trvale obydlených domů okresu vytápěny ústředním topením, v tom má 93,8 % trvale obydlených domů vlastní kotelnu v domě, 5,3 % domů je napojeno na dálkové topení a 0,9 % domů má blokovou kotelnu.

Podle výsledků sčítání k 1. 3. 2001 bylo zjištěno v okrese Náchod celkem 49 843 bytů, z nichž 84,1 % (41 915 bytů) jich bylo trvale obydlených a 7 928 neobydlených. Od  šedesátých let počet bytů celkem neustále rostl, trvale obydlené byty s výjimkou osmdesátých let také. Proti roku 1991 přibylo v okrese Náchod 3 285 bytů (nárůst o 7,1 %), trvale obydlených bytů pak 1 331 (nárůst o 3,3 %). Novou výstavbou bylo za deset let získáno  2 847 bytů. Rozdíl 438 bytů lze vysvětlit podle výsledků výběrového šetření, které Český statistický úřad uskutečnil koncem roku 2001 na reprezentativním vzorku obcí a bytů, u kterých byly zjištěny největší přírůstky bytů mezi sčítáními. Hlavní příčinou výrazného nárůstu bytového fondu bylo odlišné a nesprávné sečtení objektů individuální rekreace v roce 1991, které měly být zahrnuty do bytového  fondu, pokud nebyly z bytového fondu vyčleněny. Další příčinou byly byty navrácené mezi sčítáními do bytového fondu a také druhé byty v rodinných domech (v roce 1991 byl tento údaj závislý pouze na prohlášení zde bydlících osob, v roce 2001 byly druhé byty deklarovány).

Tab. 16 Základní údaje o bytovém fondu v letech 1961 – 2001

Nárůst trvale obydlených bytů zaznamenalo v okrese 44 obcí, úbytek 34 obcí. Relativně nejvyšší přírůstky trvale obydlených bytů  byly v obcích Přibyslav (18 %, absolutně 9 bytů), Jetřichov  (17,3 %, absolutně 27 bytů) a Zaloňov (16 %, absolutně 19 bytů). Absolutně nejvíce trvale obydlených bytů přibylo v okresním městě Náchod (558, tj. 7,3 %) a v Broumově (209, tj. 7,1 %). Úbytek dvaceti bytů v obci Borová představoval pokles o pětinu a byl relativně nejvyšší v okrese.

Na nárůstu počtu bytů celkem se významně podílí přibývající počet bytů neobydlených. Jako neobydlené  byty jsou kvalifikovány byty, ve kterých není přihlášena žádná osoba k trvalému pobytu. Od sedmdesátých let, kdy se počet neobydlených bytů sleduje, jejich počet neustále roste, za poslední desetiletí představuje nárůst o  téměř 33 %, tj. 1 954 bytů. Z celkového počtu 7 928 neobydlených bytů se jich čtvrtina nachází v trvale obydlených domech, z nichž 40 % bylo obydleno přechodně (tj. fakticky obývané byty, ale osobami bez trvalého pobytu, podle metodiky SLDB tedy byty neobydlené), proto počet neobydlených bytů v trvale obydlených domech vzrostl za deset let téměř dvakrát). V neobydlených domech bylo zjištěno 5 904 neobydlených bytů, z nich více než polovina  sloužila k rekreaci, více než desetina byla nezpůsobilá k bydlení a další necelá desetina byla obydlena přechodně. Neobydlené byty se nacházely v polovině případů ve městech okresu, nejvíce pak v okresním městě Náchod (861 bytů). Z porovnání měst a venkovských obcí vyplynulo, že k rekreačním účelům sloužila ve městech třetina neobydlených bytů, na venkově pak dvě třetiny neobydlených bytů.

Více než polovina trvale obydlených bytů je ve vlastnictví soukromé fyzické osoby a tyto byty se nacházejí z téměř 90 procent v rodinných domech. Dalšími vlastníky bytů v okrese, v nichž je trvale hlášena alespoň jedna osoba, jsou přibližně stejným dílem stát a obec, stavební bytové družstvo a kombinace vlastníků (kolem 13 %). Těmto třem skupinám vlastníkům patří více než 80 % trvale obydlených bytů v bytových domech.

Z hlediska skladby bytového fondu více než polovina trvale obydlených bytů v trvale obydlených domech se nachází v rodinných domech, celkem 22 323 bytů, proti roku 1991 se jejich počet zvýšil o 964 bytů, tj. o 4,5 %. V bytových domech, které tvoří více než 45 % všech trvale obydlených bytů se zjistilo 18 999 bytů, oproti roku 1991 je to o 252 bytů (1,3 %) více. Byty v ostatních domech (např. správní budovy, školy, objekty sloužící kultuře, provozní budovy a jiné, v nichž se nachází alespoň jeden trvale obydlený byt) tvoří pouze 1,4 % bytového fondu (593 bytů) proti roku 1991 vzrostl jejich počet o 115 bytů.

Bytový fond, podle stáří domu ve kterém se byt nachází, je z jedné pětiny tvořen domy postavenými nebo zrekonstruovanými v letech 1971 – 1980 a z další pětiny v domech z let 1946 – 1970. Výrazně klesl oproti roku 1991 podíl bytů v domech postavených do roku 1899 a na počátku XX. století v letech 1900 – 1919 (z 19,6 % na 9 % resp. ze 13 % na 7,4 %). Za poslední desetiletí přibylo v nových domech 9,2 % trvale obydlených bytů. Nutno připomenout, že údaje obou posledních sčítání nejsou plně srovnatelné, neboť v roce 1991 se sledovalo pouze období výstavby, při SLBD 2001 pak období výstavby nebo rekonstrukce domu. Mezi městy a ostatními obcemi okresu nebyly rozdíly ve stáří domů nijak dramatické. Největší rozdíly byly u domů postavených do roku 1919, které převažovaly na venkově (19,8 %, ve městech 15,1 %) a u domů postavených v období 1971 – 1990, kde podíl bytů ve městech byl 37,6 % na rozdíl od venkova 33,2 %.

Nejvíce (43,5 %) trvale obydlených bytů z hlediska právního důvodu užívání bytu  se nachází ve vlastním domě,  což mírně překračuje krajský průměr  42,1 % a proti roku 1991 došlo k poklesu o 6,9 procentního bodu. Pětina bytů jsou nájemními (v roce 1991 to byla téměř třetina), osminu bytů vlastní členové bytových družstev (před deseti lety o 1,8 procentního bodu více) a více než desetina je v osobním vlastnictví. V rodinných domech je 80 % bytů ve vlastním domě, v bytových domech je 40 % nájemních bytů, 28,6 % bytů vlastní členové bytových družstev a čtvrtina je v osobním vlastnictví.

Za deset let od posledního sčítání došlo jak ke zvětšení obytné plochy bytů, tak k nárůstu počtu obytných místností. Při sčítání 2001 byla zjištěna průměrná obytná ploch na 1 byt - 50,9 m²,  tj. o 3,4 m² více než v roce 1991 a průměrný počet obytných místností s plochou 8 m² a více na 1 byt vzrostl od posledního sčítání ze 2,66 na 2,72 místnosti. Obytná plocha bytů v rodinných domech se v období mezi sčítáními zvětšila o necelých 10 % a počet obytných místností o více jak 3 %, v bytových domech se plocha zvětšila jen o 2,6 % a průměrný počet místností zůstal téměř nezměněn.

V období mezi dvěma posledními sčítáními došlo k výraznému zlepšení technického vybavení bytů. Podíl bytů se zavedeným plynem se zvýšil o 16,6 procentního bodu na 37,7 %, nadále vzrostl podíl bytů s vodovodem o 1,2 procentního bodu na 98,6 %, nárůstu doznal i podíl bytů s přípojkou na kanalizační síť (nárůst o 13,6 procentního bodu na 68,3 %). Ústředním nebo etážovým topením jsou vytápěny tři čtvrtiny bytů, v jedné pětině se topilo kamny (v roce 1991 to bylo ve čtvrtině bytů). O více než šest procentních bodů vzrostl za posledních deset let podíl bytů vybavených koupelnou nebo sprchovým koutem (94,3 %), tj. o přibližně stejný počet bodů jako vzrostl podíl bytů s vlastním splachovacím záchodem (93,2 %). Více než 2,5krát více bytů ve městech než na venkově je připojeno na veřejnou kanalizační síť, nejvíc pak v okresním městě Náchod (91,7 % bytů). Plyn je zaveden téměř u 45 % bytů ve městech, byty ve vesnických obcích jsou plynofikovány z necelé pětiny (17,8 %). Mezi městy okresu jsou značné rozdíly, zatímco v České Skalici byl plyn zaveden do 73,5 % bytů, v Teplicích na Metují pouze do 8,6 % a v Meziměstí jen do 2,4 % trvale obydlených bytů. Tomu odpovídá i technická vybavenost bytů podle druhu domu. V rodinných domech je plyn zaveden do více než třetiny domácností, polovina je napojena na kanalizační síť. V bytových domech byl plyn zjištěn u 41,2 % bytů, přípojka na kanalizační síť u necelých 90 % bytů. V rodinných domech bylo u 45,5 % bytů zjištěna žumpa nebo jímka. U ostatních ukazatelů se vybavenost bytů v rodinných a bytových domech nijak podstatně neliší.

Trvale obydlené byty rozdělujeme do čtyř kategorií podle způsobu vytápění a rozsahu základního příslušenství. Byty první kategorie, mají všechny obytné místnosti přímo vytápěny ústředním topením a vlastní úplné základní příslušenství,  tvořily 81,6 % bytového fondu, což přestavuje proti roku 1991 nárůst o 14,7 procentního bodu. Počet bytů v druhé až čtvrté kategorii se za posledních deset let absolutně i relativně snížil. K obdobnému vývoji došlo i u jednotlivých druhů domů (rodinných i bytových). Největší počet bytů I. kategorie se nachází v domech postavených v letech 1971 – 1980 a 1946 – 1970, domy v nichž se nacházejí byty II. a III. kategorie pochází ponejvíce z let 1920 – 1945, byty IV. kategorie jsou především v domech postavených do roku 1899. Ke dni sčítání žilo v bytech I. kategorie 83,9 %, v bytech nejnižší IV. kategorie 1,4 % bydlících obyvatel okresu.

Úroveň bydlení je ovlivněna nejen velikostí bytů a jejich vybavením, ale i demografickým vývojem obyvatelstva. V období mezi dvěma posledními sčítáními došlo k mírnému nárůstu počtu obyvatel bydlících v okrese Náchod (o 0,7 %), přírůstek trvale obydlených bytů činil 3,3 %, to znamená, že počet bytů rostl rychleji než počet obyvatel v nich bydlících. I další ukazatele vykazují zlepšení úrovně bydlení. V jednom bytě žilo ke dni sčítání 2,65 osoby, v roce 1991 to bylo 2,74 osoby, průměrná obytná plocha připadající na jednu osobu vzrostla za deset let ze 17,3 m² na 19,0 m²,  průměrná obytná plocha na jeden byt se zvýšila ze 47,5 m²  na 50,9 m², počet obytných místností (8 a více m²) na jeden byt vzrostl ze 2,66 m ²  na 2,72 m ²  a průměrný počet osob připadajících na 1 obytnou místnost (8 a více m²) se snížil za deset let z 1,03 osoby na 0,99 osoby.

Porovnáním bydlení, podle výše uvedených ukazatelů, vykazuje lepší úroveň bydlení v rodinných domech než v domech bytových. Jen ukazatel průměrný počet osob na jeden byt vykazuje lepší výsledky v bytových domech (2,49 osoby) než v rodinných (2,79 osoby), což se dá vysvětlit i větším počtem bytů o 5 pokojích  v rodinných domech (13,3 %) proti bytovým domům, kde takto velkých bytů je jen 0,8 %. Ve  větších bytech se předpokládá, že bydlí i více osob.

Ve více než devadesáti procentech bytů žije jedna cenzová domácnost, v osmi bytech ze sta pak dvě cenzové domácnosti. V bytech se dvěma cenzovými domácnostmi převládají v rodinných domech dvě rodiny, v bytových domech rodina dětí s jedním z rodičů. Necelou čtvrtinu trvale obydlených bytů obývají jednotlivci a ve více jak desetině žijí neúplné rodiny. U domácností jednotlivců  připadá průměrná obytná plocha na 1 osobu 37,4 m² (průměr za bytové domácnosti v okrese je 19 m ²), v rodinných domech tato hodnota činí 45,5 m².

Za posledních deset let se úroveň bydlení ve městech okresu Náchod zlepšila. Výjimkou je pouze Meziměstí, kde se zmenšila obytná ploch na jeden byt a počet obytných místností na 1 byt, tento ukazatel  je po deseti letech horší i v České Skalici. Díky vyššímu podílu rodinných domů v ostatních obcích je zde i vyšší úroveň bydlení než ve městech. Hodnoty výše uvedených ukazatelů jsou lepší v rodinných domech než v bytových.

Z celkového počtu 112 714 trvale bydlících obyvatel okresu jich 98,7 %, tj. (111 206 obyvatel) bydlí v bytech. Počet osob, které žily mimo byty (1 508) proti roku 1991 vzrostl více než dvaapůlkrát. Z toho 645 osob bydlelo v zařízeních (z toho např. v domovech důchodců 451 osob, ve svobodárnách, společných domovech a ubytovnách 58 osob, v ústavech pro tělesně a mentálně postižené 67 osob) a 863 osob v okrese žilo v době sčítání mimo byty a zařízení (z toho např. 67 v rekreačních chatách a chalupách, 31 v nouzovém obydlí a 26 v mobilním, pohyblivém obydlí).

Z územního hlediska bylo nejvíce osob s trvalým pobytem mimo byty sečteno v okresním městě Náchod (368, z toho 170 v zařízeních), v Jaroměři ( 209, z toho 39 v zařízeních) a v Hronově (167, z toho 106 v zařízeních).