Okres Náchod leží na severovýchodě Královéhradeckého kraje v prostoru mezi Krkonošemi a Orlickými horami. Na severu a východě je státní hranice s Polskem, na západě sousedí s okresem Trutnov, na jihu s okresy Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou. Svojí rozlohou 852 km² je nejmenším okresem Královéhradeckého kraje (17,9 % rozlohy kraje), co do počtu obyvatel, 112 714, se řadí na třetí místo v kraji a podle hustoty obyvatel na 1 km² (132) mu patří druhé místo v kraji.

Větší část okresu má typický podhorský charakter. Povrch okresu  tvoří většinou pahorkatina. V jeho severní části se prostírá Broumovská  vrchovina, západní část okresu patří do Krkonošského podhůří a jihovýchodní část zasahuje do Podorlické pahorkatiny. Jih okresu leží v nížinaté Orlické tabuli. Nejvyšším vrcholem je Ruprechtický Špičák v Javořích horách na Broumovsku, vysoký 880 m nad mořem, nejníže položené místo je na Jaroměřsku  (232 m n.m.).

S povrchem okresu souvisí také jeho podnebí a vlhkost. Zatímco jižní část okresu přecházející do rovinatého Polabí má podnebí teplejší a dlouhodobá roční teplota se pohybuje mezi 8 – 9°C, severní část okresu je vlhčí a chladnější (dlouhodobá roční teplota je mezi 5 – 6°C). Uzavřená Broumovská kotlina má však podnebí poněkud teplejší (dlouhodobě 7 – 8°C). Průměrné roční úhrny srážek pro celý okres Náchod se dlouhodobě pohybují v rozmezí 670 – 760 mm, na severu v oblasti skalních měst jsou výrazně vyšší.

Většina okresu je odvodňována řekou Metují, která protéká celým okresem od severu k jihu a u Jaroměře se vlévá spolu s Úpou, která odvodňuje západní část okresu,  do Labe. Broumovsko na severu je odvodňováno řekou Stěnavou, která patří k povodí Odry. Významnou součástí vodního hospodářství  je přehradní nádrž Rozkoš o ploše přes 1 000  hektarů, která slouží jako regulátor stavu vody na středním toku Labe a zároveň je i významným střediskem rekreace a vodních sportů.

Z celkové rozlohy okresu tvoří téměř 62 % zemědělská půda (z toho téměř dvě třetiny je půda orná a necelých 29 % je zatravněno). Lesy pokrývají více jak čtvrtinu plochy okresu.

V okrese se nachází 78 obcí, z toho deset má statut města.  Z celkového počtu obcí jsou nevíce zastoupeny menší obce s počtem obyvatel 200 – 499, tvoří 43,6 %. Nařízením vlády č. 475 z listopadu 1990 a zákonem č. 314/2002 Sb. bylo určeno na území okresu Náchod devět územních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Broumov, Červený Kostelec, Česká Skalice, Hronov, Jaroměř, Náchod, Nové Město nad Metují, Police nad Metují,  Teplice nad Metují) a čtyři územní obvody obcí s rozšířenou působností (Náchod, Broumov, Jaroměř, Nové Město nad Metují).  Spolu vykonávají vybrané funkce státní správy za účelem decentralizace a přiblížení veřejné správy občanům.

Podnikatelská sféra  za posledních deset  let doznala značných změn co do počtu i skladby ekonomických subjektů. V okrese přibylo 8, 4 tis. podniků,  zvýšil se výrazně počet společností s ručením omezeným (z 88 na 1 348), akciových společností (z 12 na 109),  naopak snížil se počet podniků státních (z 54 na 9); počet samostatně hospodařících rolníků vzrostl více než sedmkrát. Podle údajů k 31. 12. 2001 bylo v okrese Náchod 21 470 ekonomických subjektů, z toho 85 procent tvořily fyzické osoby a 15 procent bylo právnických osob. Největší podíl z fyzických osob  zaujímaly fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (82,6 %), mezi právnickými osobami pak společnosti s ručeným omezeným (42,7 %). Z hlediska odvětvové struktury nejvíce subjektů v okrese podnikalo v obchodě (30 %), průmyslovou činností se zabývalo 15 procent, stavebnictvím téměř 12 procent a zemědělstvím necelých 10 procent ekonomických subjektů.

Z ekonomicky aktivního obyvatelstva pracuje 38,2 % v průmyslu, což je druhý nejvyšší podíl v kraji. V odvětví obchod a opravy je zaměstnáno 10 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, ve stavebnictví   7,1 %, což je spolu s okresem Jičín nejméně v kraji, v zemědělství a lesnictví pracuje 4,8 % ekonomicky aktivního obyvatelstva.

Zemědělskou půdu v okrese obhospodařuje 765 subjektů, z nichž 721 jsou fyzické osoby (z toho              487 samostatně hospodařící rolníci) a 44 právnické osoby (z toho 32 obchodních společností a 12 družstev).

Z ekonomického hlediska i podle rozlohy obhospodařované půdy (71,9 %) mají pro okres větší význam podniky právnických osob. Klasickou zemědělskou výrobou představovanou kombinací rostlinné a živočišné výroby se v okrese zabývá více než čtyřicet procent zemědělských podniků,  více než čtvrtina podniků  se zaměřuje na převážně živočišnou výrobu (v okrese je nejvyšší intenzita chovu koz a  druhá nejvyšší intenzita chovu ovcí v kraji) a více než 13 procent na převážně rostlinnou výrobu,  především  obilniny  (z toho hlavně pšenici ozimou, ječmen jarní a ozimý), pícniny a olejniny (především řepka a řepice).

Z přírodních krás okresu Náchod je třeba na prvním místě jmenovat známou oblast Teplicko-adršpašských skal a další přírodní rezervace pískovcových útvarů Broumovské stěny, stolová hora Ostaš, Křížový vrch, Borek a Kočičí skály. Přírodní rezervace Babiččino údolí je ukázkou harmonicky vytvářené krajiny s kulturní památkou, Dubno u České Skalice je u nás nejseverněji se vyskytujícím zbytkem lužního lesa. K nerostnému bohatství kraje se řadí především minerální prameny, které vyvěrají v Náchodě – Bělovsi       a Hronově, rašelinové slatiny se nacházejí v okolí Velichovek. Nejen za přírodními krásami a do lázní přijíždějí  do okresu návštěvníci z tuzemska i ciziny. I bohatství kulturních památek především benediktinský klášter v Broumově, zámky v Náchodě, Novém Městě nad Metují a Ratibořicích, dřevěný kostelík                ve Slavoňově, pevnost Josefov, pevnosti z roku 1938 a další lákají k návštěvě tohoto malebného koutu naší republiky.

Současný stav sídelní struktury okresu je výsledkem dlouhodobého osídlovacího procesu. Sídelní struktura je pozůstatkem rozdrobeného zemědělského osídlení 19. století. Teprve v polovině předminulého století začala rychleji růst města a obyvatelstvo se více koncentrovalo do vytvářejících se průmyslových středisek. Sídelní struktura okresu je i odrazem jeho pohraničního charakteru. Po roce 1945, v důsledku odsunu německého obyvatelstva, došlo k značnému vysídlení oblasti Broumovska a Teplicka, které se nepodařilo plně nahradit. Z toho vyplývá, že severní část okresu je méně osídlená než její střední a jižní část.   Postupný úbytek obyvatel z venkovských obcí a příliv do větších sídel byl v minulosti a je i v současnosti ovlivněn ekonomickým a sociálním vývojem.

V roce 1950 bylo ještě na území okresu 176 obcí, v průběhu padesátých let vlivem integračních procesů se jejich stav snížil a ke dni sčítání k 1. 3. 1961 jich bylo 88. V šedesátých až osmdesátých letech došlo vlivem prohlubující se centralizace administrativní správy k dalšímu  snížení počtu obcí a částí obcí a jejich integraci do větších celků. V období mezi sčítáními v roce 1980 – 1991 došlo v okrese ke dvěma významným změnám v územněsprávním uspořádání. V roce 1985 se prosadily tendence integrační, menší obce se administrativně přiřazovaly k obcím větším. Výsledkem těchto snah bylo snížení celkového počtu obcí v okrese na konečný počet 55. Na podzim 1990, před komunálními volbami, došlo k opětovnému rozdělení – dezintegraci obcí, jejich důsledkem byl vznik jedenadvaceti samostatných obcí na konečný počet 76           při sčítání v roce 1991. Mezi sčítáními 1991 - 2001 vznikly pouze dvě nové obce a stejný počet částí obce.

V posledních deseti letech došlo sice k mírnému nárůstu počtu obyvatel okresu (o 775), sídelní síť okresu to nijak zvlášť neovlivnilo. Stejně jako před deseti lety ve struktuře obcí převládají obce dvou kategorií:              200 - 499 obyvatel (43,6 % obcí)  a 500 - 999 obyvatel (23,1 %). Podobně jako v roce 1991 tvoří více než dvě třetiny všech obcí a žije v nich přibližně pětina obyvatel okresu. Nejmenší obce (do 199 obyvatel) obývají  necelá dvě procenta obyvatel okresu a tvoří jednu šestinu ze všech obcí. Tři čtvrtiny obyvatel okresu je koncentrováno  ve 13 obcích  s počtem obyvatel nad jeden tisíc. Průměrná rozloha jedné obce i průměrný počet obyvatel na jednu obec se v šedesátých až devadesátých letech trvale zvyšovaly, v posledním desetiletí došlo k mírnému poklesu na současné hodnoty 1 092 hektarů a 1 445 obyvatel. Hustota obyvatelstva za posledních čtyřicet let postupně kolísá mezi 131,4 – 133,8 obyvateli na 1 km², podíl městského obyvatelstva neustále roste až na současných 73 %.

Do velikostní skupiny 1 000 – 1 999 obyvatel patřily tři obce: Machov, Provodov-Šonov a Teplice nad Metují     a stejný počet i do skupiny 2 000 - 4 999: Meziměstí, Police nad Metují a Velké Poříčí. Obce s počtem obyvatel 5 000 - 9 999 byly čtyři: Broumov, Červený Kostelec, Česká Skalice a Hronov. Dvě obce pak měly počet obyvatel 10 000 - 19 999 (Jaroměř a Nové Město nad Metují) a nad 20 tisíc obyvatel mělo jen okresní město Náchod. Proti roku 1991 nedošlo v okrese v tomto ohledu k žádným změnám.