Sčítáním lidu, domů a bytů byly získány podrobné informace o stavu a struktuře osídlení, obyvatel, domácností a domovního a bytového fondu ke stejnému datu 1. březnu 2001, na území celého státu a podle jednotné metodiky. Hodnocení těchto výsledků se soustřeďuje i na změny zjištěné proti roku 1991.

K 1. březnu 2001 žilo v okrese Jičín 77 761 obyvatel, jejich počet trvale klesá. Okres Jičín je z hlediska počtu obyvatel nejmenším v Královéhradeckém kraji. Rozhodující vliv na úbytek obyvatelstva v posledních deseti letech měla především záporná přirozená měna obyvatelstva, kdy počet zemřelých byl v průběhu let 1991-2000 každoročně vyšší než počet narozených dětí. Obyvatelstvo okresu žilo ve 111 obcích, z nichž sedm mělo statut města. Sídelní struktura se proti roku 1991 v podstatě nezměnila.

Obyvatelstvo okresu patřilo spolu s okresem Hradec Králové k nejstarším v kraji, průměrný věk byl 39,3 let. Snižování počtu obyvatel spolu se snižováním porodnosti se odrazilo ve věkové struktuře. Nejvýrazněji se  snížila dětská složka v populaci. Index stáří jako poměr mezi počtem obyvatel v poproduktivním věku k počtu obyvatel v předproduktivním věku se v okrese zhoršil na 122,6 % a byl o 5,5 bodu vyšší než krajský průměr. V porovnání s rokem 1991 výrazně stoupl podíl svobodných a rozvedených, naopak snížil se počet osob žijících v manželství a počet ovdovělých. Národnostní složení zůstalo proti minulému sčítání v podstatě beze změny, podíl osob české národnosti byl v kraji nejvyšší. K náboženskému vyznání se hlásila necelá čtvrtina obyvatelstva, hlásí se především k Církvi římskokatolické. Podíl osob, které se narodily v obci současného bydliště, byl v jičínském okrese (stejně jako v okrese Rychnov nad Kněžnou) nejnižší v kraji, přesto svědčí o malém migračním pohybu obyvatelstva.

Úroveň vzdělání se proti roku 1991 opět zvýšila. Podíl osob se základním vzděláním se snížil o 10,5 bodu, ale je 0,7 bodu nad krajským průměrem. Výrazněji se zvýšil podíl osob se středoškolským a vysokoškolským vzděláním, mírně pak podíl osob se středním odborným vzděláním (včetně vyučených). Stejně jako v ostatních okresech byl podíl obyvatelstva s vyšším vzděláním zjištěn ve městech.

Ekonomická aktivita obyvatelstva se v porovnání s rokem 1991 o 1,1 bodu snížila, ve struktuře výrazně ubyli pracující důchodci a zvýšil se počet osob hledajících zaměstnání. Podíl osob ekonomicky neaktivních se naopak mírně zvýšil, přibyli nepracující důchodci, vlivem metodické změny přibyly osoby s vlastním zdrojem  obživy, naopak se snížil počet dětí, žáků, studentů a učňů. Míra ekonomické aktivity byla zhruba na úrovni celého kraje, mírně převažovala u mužů a byla mírně nižší u žen. V odvětvové struktuře pokračoval stejný trend jako v ostatních okresech kraje, dále snižoval se podíl pracujících v zemědělství a průmyslu, naopak se zvýšil počet osob zaměstnaných ve školství, kultuře, zdravotnictví a sociálních činnostech. Podíl osob pracujících v průmyslu (druhý nejnižší v kraji) však zůstal ve struktuře podle odvětví stále nejvýznamnější, dále bylo obyvatelstvo nejčastěji zaměstnáno ve školství, kultuře, zdravotnictví  a sociálních činnostech. Proti ostatním okresům byl v okrese Jičín nejvyšší podíl osob zaměstnaných v zemědělství.

Ve vývoji a struktuře cenzových domácností se odrážel vliv demografických procesů, tj. změny ve věkové struktuře obyvatelstva, snižování porodnosti, zvyšování rozvodovosti. Vývoj cenzových domácností je tak charakterizován snižováním podílu úplných rodin se závislými dětmi, zvyšováním podílu neúplných rodin se závislými  dětmi  a  zvyšováním domácností jednotlivců. Celkový počet cenzových domácností se proti roku 1991 zvýšil  o  3,9  %,  přitom  nejvíce  se  zvýšil  podíl  neúplných  rodin  se závislými dětmi (téměř o 50 %) a neúplných rodin bez závislých dětí (o více než jednu třetinu). Podíl úplných rodin se závislými dětmi naopak o pětinu poklesl. Druhý nejvyšší podíl ve struktuře domácností dosáhly domácnosti jednotlivců, které byly  tvořeny  z více než jedné třetiny ovdovělými ženami, dalších 41 % těchto domácností  tvořili rozvedení a svobodní muži. Více než tři čtvrtiny těchto jednotlivých osob bydlí samostatně v bytě.

Počet trvale obydlených domů se v okrese Jičín snížil o 1,3 % (k jejich poklesu pak došlo ještě v okrese Rychnov nad Kněžnou). Snížení bylo způsobeno vysokým nárůstem neobydlených domů, ze kterých více než dvě třetiny sloužily k rekreaci. Podíl rodinných domů (91,3 %) byl nejvyšší v kraji. Proti předchozímu období  se  dále  zvýšila  vybavenost domovního  fondu,  přesto  s   výjimkou   podílu   domů   připojených na kanalizační síť byl podíl domů vybavených plynem a vodovodem hluboko pod krajským průměrem. Průměrné stáří domovního fondu bylo 48,3 let, stejné jako krajský průměr.

Počet trvale obydlených bytů se naopak proti roku 1991 mírně zvýšil (o 0,7 %), počet neobydlených bytů se však  zvýšil  o  více  než  42 %.  Příčinou  tohoto vysokého nárůstu v okrese je  vylidňování venkovských obcí a užívání těchto jednobytových rodinných domů k rekreaci. Podíl neobydlených bytů (čtvrtina z bytů celkem) byl v okrese Jičín nejvyšší v rámci Královéhradeckého kraje, stejně jako podíl těchto neobydlených bytů užívaných k rekreaci (58,6 %). Zhruba desetina neobydlených bytů byla obydlena přechodně. Průměrné stáří trvale obydlených bytů odpovídalo zhruba krajskému průměru (43,6 let). I když se technická vybavenost bytového fondu proti minulému období dále podstatně zlepšila, všechny sledované ukazatele byly pod průměrem  celého  kraje.  Zato  úroveň  a  kvalita  bydlení charakterizovaná velikostí obytné plochy na 1 byt a na 1 osobu, průměrným počtem obytných místností na 1 byt a počtem osob na 1 obytnou místnost byla v rámci kraje ve všech těchto ukazatelích nejlepší.