Sčítání  lidu  zjišťuje kromě počtu trvale bydlících osob i vztahy mezi těmito osobami, tj. složení domácností a rodin podle příbuzenství, společného hospodaření a bydlení. Domácnosti se rozdělují do tří základních typů: cenzové,  hospodařící  a bytové  domácnosti.  Každý  typ  domácnosti  může  tvořit  skupina  osob  nebo  i jednotlivec, často může být domácnost bytová, hospodařící a cenzová totožná. Počet trvale obydlených bytů je zároveň počtem bytových domácností. Bytovou domácnost tvoří osoby žijící společně v jednom bytě.

Tab. 10 Základní údaje o bytových a hospodařících domácnostech v letech 1970 – 200

V roce 2001 bylo v okrese Jičín sečteno celkem 28 549 bytových domácností, proti roku 1991 jich bylo více o 212, tj. o 0,7 %. Bytových domácností přibylo za deset let absolutně i relativně podstatně méně než domácností hospodařících a cenzových. Převážná část bytových domácností je stále tvořena jen jednou cenzovou domácností, v roce 2001 tvořilo jejich zastoupení 90,3 %.  Proti roku 1991 se však jejich počet snížil  o 560 na úkor bytových domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi, kterých naopak 772 přibylo a žily zhruba ve 2,8 tis. bytech (tj. v 9,7 % ze všech trvale obydlených bytů).  Zatímco v roce 1991 připadalo na sto  bytových  domácností 107,6  cenzových domácností,  v  roce  2001  se  tento  počet   zvýšil  na  111. Dále se postupně snížila velikost bytových domácností, z průměrného počtu členů 2,97 v roce 1970 na 2,70 v roce 2001, z důvodu úbytku čtyř a vícečlenných domácností (o 2,9 bodu) a mírnému přírůstku jednočlenných domácností.

Hospodařících domácností bylo k 1. 3. 2001 sečteno 31 193, tj. o 2 644 více než bytových; na 100 bytových domácností připadlo 109 hospodařících, tj. o 4 více než v roce 1991. V 98,5 % byla hospodařící domácnost současně cenzovou, pouze v 1,5 %  případech spolu hospodařilo více cenzových domácností. Podíl těchto domácností se proti roku 1991 snížil z 2,1 % na 1,5 %. Hospodařící domácnosti měly průměrně 2,48 členů. Domácnosti tvořené jednou cenzovou domácností  měly průměrně 2,43 členů, tvořené 2 a více cenzovými domácnostmi 5,24 členů a tvořené 3 a více měly průměrný počet členů 9,06.

Tab. 11 Struktura jednotlivých typů domácností v % podle počtu členů v letech 1991 a 2001

Základem pro určení typu cenzové domácnosti je pojem rodiny. Z tohoto hlediska jsou cenzové domácnosti rozděleny  na  rodinné  (úplné rodinné  a  neúplné  rodinné)  a  ostatní  (vícečlenné   nerodinné  domácnosti a domácnosti jednotlivců). Ve vývoji a struktuře cenzových domácností se odráží vliv demografických procesů, zejména změny ve věkové struktuře, snižování porodnosti, zvyšování rozvodovosti, tzn. snižuje se podíl  úplných  rodin,  stoupá  podíl  neúplných  rodin  a  domácností jednotlivců. Rovněž roste počet bytů, ve kterých bydlí jen jedna osoba.

Tab. 12 Základní údaje o cenzových domácnostech v letech 1970 – 2001

Při sčítání v roce 2001 bylo zjištěno v okrese Jičín 31 681 cenzových domácností, ve kterých žilo 77 225 obyvatel (tj. 99,3 % všech obyvatel okresu). Přestože se počet úplných rodin tvořených manželským párem s dětmi nebo i bez dětí proti roku 1991 snížil, zůstávají úplné rodiny převažujícím typem domácností – jejich podíl je 58,4 %. Během deseti let došlo však ke změně struktury, kdy počet úplných rodin bez závislých dětí převyšuje počet rodin se závislými dětmi. Nejrychleji za sledované období rostly (z důvodu vyššího počtu rozvodů) neúplné rodiny se závislými dětmi, jejich počet se zvýšil o 48,7 %. K absolutně nejvyššímu nárůstu došlo ve skupině domácností jednotlivců, jejich zastoupení v cenzových domácnostech bylo již vyšší než počet úplných rodin se závislými dětmi. Průměrná velikost cenzové domácnosti má klesající trend, z 2,61 v roce 1970 na 2,44 v roce 2001. Srovnáme-li  cenzové domácnosti podle počtu členů, trvale klesají domácnosti se čtyřmi a více členy, mírně se zvyšují domácnosti se dvěma a třemi členy, výrazně pak domácnosti jednočlenné.

Úplných rodin bylo v okrese sečteno 18 507, v jejich struktuře převažovaly rodiny bez závislých dětí nad rodinami se závislými dětmi. Proti roku 1991 se počet úplných rodin snížil o 1 159, z toho  614 představuje pokles počtu pětičlenných a 398  pokles počtu čtyřčlenných rodin. Nejvíce zůstává, stejně jako v roce 1991, domácností dvoučlenných (34,5 %) a čtyřčlenných (32,2 %). Z počtu 9 811 úplných domácností bez závislých dětí tvořily téměř 75 % domácnosti, kdy ženy byly starší 50 let. V úplných rodinách s jedním závislým dítětem byly nejpočetnější domácnosti s věkem ženy 40-44 let, v rodinách se dvěma závislými dětmi pak domácnosti s ženami ve věku 35-39 let. Průměrný počet členů úplné rodiny byl 3,15 (v roce 1991 3,23 %), bez závislých dětí to bylo 2,47, se závislými dětmi 3,92 osob.

Velmi rychle roste počet neúplných rodin se závislými dětmi, proti roku 1991 se zvýšil o 48,7 %, proti roku 1980 dokonce o 135,3 %. O něco pomaleji se zvyšoval počet neúplných rodin bez závislých dětí (o 36,4 %, resp. 49,3 %). Celkem bylo neúplných rodin v roce 2001 v okrese zjištěno 3 635, na struktuře cenzových domácností  se podílely 11,5 %. Z nich téměř 57 % tvořily rodiny se závislými dětmi. Ve struktuře podle počtu členů domácnosti převládaly dvoučlenné (61,2 %) a tříčlenné (31,4 %) domácnosti. Průměrný počet   členů  neúplné  rodiny  byl  2,48 osob, stejně  jako v roce 1991, zvýšil se však průměrný počet členů u rodin bez závislých dětí a  naopak se snížil počet členů v rodinách se závislými dětmi. V neúplných rodinách bez závislých dětí podle věku ženy opět vysoce převažovala kategorie žen ve věku 50 a více let – více  než  tři  čtvrtiny  domácností. V neúplné rodině s jedním závislým dítětem pak domácnosti se ženami ve věku  25-29  (více  než jedna pětina domácností), se dvěma závislými dětmi pak domácnosti se ženami ve věku 35—39 let. V 84,1 %  těchto neúplných rodin stojí v čele domácnosti ženy, nejvíce jich je věku 40-49 let.

Stále  početnějším  typem  domácností jsou domácnosti jednotlivců,  jejichž  počet se za tři desetiletí zvýšil o více než jednu pětinu. Domácností jednotlivců bylo v roce 2001 sečteno 9 172 a představovaly 29,0 % z cenzových domácností celkem. Více než tři čtvrtiny těchto jednotlivých osob bydlelo samostatně v bytě, pětina jako spolubydlící. Domácnosti jednotlivců, kteří bydlí v bytě sami, tvořily 22,5 % všech cenzových domácností. Tyto domácnosti tvořily převážně ovdovělé ženy ve věku 60 a více let,  další četnější skupinou mezi ženami byly rozvedené ženy ve věku 50-59 let a dále svobodné ženy ve věku 20-24 let. Zhruba 41  %  domácností  jednotlivců  tvořili muži,  z nich  byla  nejpočetnější skupina rozvedených ve věku 40-49 a 50-59 let,  dále svobodní muži ve věku 20-24 a 25-29 let.

Vícečlenné nerodinné domácnosti (jsou složeny ze dvou nebo více jednotlivých osob a netvoří rodinnou domácnost) zaznamenaly proti roku 1991 nejvyšší relativní nárůst (o 233,6 %), tvořily ale pouze 1,2 % všech domácností. Naprostá většina těchto domácností byla dvoučlenná (91,0 %), v jejich čele stály o něco častěji ženy, a to převážně ve věku 60 a více let. Muži v čele těchto domácností byli nejvíce ve věku 25-29 a 40-49 let, zhruba pětina u obou těchto věkových kategorií.

Jedním z doplňujících ukazatelů, s jejichž pomocí je charakterizována úroveň bydlení a životní úroveň domácností,   je   vybavenost   bytových   domácností   některými  předměty   dlouhodobého  užívání a rekreační možností členů domácnosti. Proti sčítání 1991 se již nesledovala vybavenost domácností chladničkou, mrazničkou, automatickou pračkou či televizorem. Tyto předměty dlouhodobé spotřeby se v průběhu posledních deset let staly již běžnou výbavou domácností. V roce 2001 se zjišťovalo vybavení trvale  obydleného  bytu  (bytové domácnosti)  osobním  automobilem,   telefonem,   rekreačním   objektem a osobním  počítačem  (uváděly  se  též  služební  automobily a   počítače  v   případě,  že   jsou   využívány i k soukromým účelům). Porovnat s minulým sčítáním tak můžeme v jičínském okrese nárůst počtu domácností s osobním automobilem z 50,8 % v roce 1991 na 58,9 % v roce 2001 (z nich pak 9,8 % domácností vlastní 2 a více automobilů). Dále byl zjištěn vysoký nárůst domácností vybavených telefonem – pevnou linkou, a to z 19,1 %  v roce 1991 na 46,6 % v roce 2001;  9,5 % domácností vlastnilo mobilní telefon a další pětina domácností uvedla, že vlastní jak pevnou linku, tak i mobilní telefon. Více než tři čtvrtiny domácností byly tedy vybaveny  buď pevnou linkou, mobilním telefonem nebo obojím.  Nově se zjišťoval počet   osobních   počítačů  -   v okrese   mělo   počítač   13,5 %  domácností, z toho  jich  bylo  5,1 % připojeno na internet. Možnost užívat rekreační objekt mělo proti 8,6 %  v roce 1991 celkem 13,9 % domácností.

Vybavení domácností mělo rozdílnou úroveň v závislosti na počtu osob tvořících domácnosti, na počtu závislých dětí, na společenské skupině a též na věku uživatele. Nejvyšší vybavenost měly v roce 2001 domácnosti tří až čtyřčlenné, domácnosti zaměstnanců a s věkem uživatele 40-49 let, žijící ve vlastním domě.

U venkovských obcí byla nižší vybavenost domácností osobními počítači, pevnou telefonní linkou a zároveň mobilním  telefonem  a  možností  užívat  rekreační  objekty,  kterým  přikládalo  větší  váhu   obyvatelstvo ve městech. Vybavenost pevnou telefonní linkou nebo mobilem byla u obou typů domácností v podstatě stejná,  vyšší byla vybavenost venkovských domácností osobními automobily.