V roce 1869, kdy začalo tzv. moderní sčítání obyvatelstva, bylo v okrese Jičín v přepočtu na dnešní území sečteno 112 756 obyvatel. Do roku 1910 se jejich počet zvýšil o 6,3 % na 119 885 obyvatel, tj. nejvyšší počet, jaký byl při jednotlivých sčítání zjištěn. Od roku 1910 počet obyvatel okresu již trvale klesá.

Tab. 4 Vývoj počtu obyvatelstva ve městech a v ostatních obcích v letech 1961 – 2001 podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001

Za posledních čtyřicet let ubylo v jičínském okrese 11,1 % obyvatel, přičemž početní stavy žen se snižovaly rychleji  než  u  mužů. K největšímu  poklesu  došlo  mezi  lety  1961-1970  (v  průměru  491,9  osob za rok) a v období 1980-1991 při průměrném úbytku 324,4 osob za rok. V posledních deseti letech se pokles obyvatelstva zpomalil – průměrný úbytek činil 88,9 osob za rok. K 1. 3. 2001 bylo  v okrese sečteno 77 761 obyvatel, z toho 38 092 mužů a 39 669 žen, a to včetně osob s dlouhodobým pobytem. Cizinců této kategorie, kteří byli při tomto sčítání poprvé začleněni do celkového stavu obyvatel, bylo sečteno celkem 271,  tj. 0,3 % celkového počtu. Okres Jičín je z hlediska počtu obyvatel nejmenším okresem v Královéhradeckém kraji.

Ve městech okresu žije 57,7 % všech obyvatel okresu. I když se v posledních deseti letech počet obyvatel ve městech snižuje (s výjimkou Kopidlna, kde naopak 232 obyvatel přibylo, v Libáni a Sobotce počet obyvatel stagnuje), pokračuje od roku 1961, kdy podíl městského obyvatelstva činil v územní struktuře roku 2001 46,6 %, koncentrace obyvatel do měst. Největší obcí je okresní město Jičín s 16 489 obyvateli, které se více než jednou pětinou podílí na celkovém počtu obyvatel okresu. Následuje Nová Paka (9 299 obyvatel, 12,0 %) a Hořice (9 091 obyvatel, 11,7 %). Zbývající čtyři města nedosahují pětitisícové hranice v počtu obyvatel.

V ostatních 104 obcích okresu žilo celkem 42,3 % obyvatel, v roce 1961 to bylo o 11 procentních bodů více. Za deset let v nich celkově ubylo 513 osob, když úbytek obyvatel v 63 obcích převýšil nárůst počtu obyvatel ve zbývajících 42 obcích. Nejvíce obyvatel přibylo v Cerekvici nad Bystřicí, 233 osob, tj. 43,1 %, dále v Butovsi (99 osob,135,6 %) a ve Slatinách (107 osob, 23,8 %). Naopak nejvyšší úbytek, více než pětina obyvatelstva, byl zaznamenán v Ostružně, ve Svatojanském Újezdě a 18,8 % v Žereticích.

Charakteristickým rysem populačního vývoje v osmdesátých a devadesátých letech je stálý úbytek obyvatelstva přirozenou měnou. Podle bilance pohybu obyvatelstva ubylo během posledních deseti let  celkem 1 660 osob. Rozhodující vliv na tento úbytek měla záporná přirozená měna obyvatelstva (2 059 osob), když počet zemřelých byl každoročně vyšší než počet narozených dětí. Zatímco se v roce 1991 narodilo 1015 dětí (tj. 12,9 narozených dětí na tisíc obyvatel středního stavu), v roce 2000  to bylo o třetinu dětí  méně,  pouze  689 dětí  (8,9 promile).  Klesající  tendenci,  ale  pomalejší,  má  podle  bilance  obyvatel i úmrtnost. V roce 1991 zemřelo 14,2 osob z tisíce obyvatel, v roce 2000 to bylo 12,4 osob.

Dalším faktorem ovlivňujícím demografický vývoj je migrace obyvatelstva. Kladné saldo migrace obyvatel v jičínském okrese, kdy za deset let přibylo porovnáním přistěhovalých a vystěhovalých pouze 399 osob, tak nemělo na celkový úbytek obyvatel okresu vliv.

Tab. 5 Bilance pohybu obyvatelstva v letech 1991 – 2000

Populační vývoj v  okrese se dlouhodobě projevuje výrazným poklesem porodnosti, dlouhodobým poklesem úmrtnosti a prodlužováním střední délky života. Je tedy charakterizován jako proces demografického stárnutí, kdy výrazně klesá podíl dětí a naopak vzrůstá zastoupení starších složek obyvatelstva. Obyvatelstvo jičínského okresu patří mezi okresy Královéhradeckého kraje k nejstarším. Průměrný věk obyvatel okresu je 39,3 let, tj. o 1,9 roku více než před deseti lety, průměrný věk mužů byl 37,5 let a žen 41,0 let.

Vlivy snižování počtu trvale bydlícího obyvatelstva a snižování porodnosti se nejvýrazněji odrazily ve věkové struktuře u nejmladší věkové složky ve věku 0-14 let. V roce 1961 představovala dětská složka obyvatelstva 21,7 % veškeré populace. V roce 1970 klesla na 18,8 % (vlivem nízké porodnosti na sklonku padesátých až do poloviny šedesátých let) a v roce 1980 dosáhla svého maxima 22,0 %, kdy se projevily důsledky propopulačních opatření z roku 1973. V roce 1991 se podíl předproduktivní složky obyvatelstva snížil na 20,8 % a minima dosáhl při posledním sčítání v roce 2001, a to pouhých 16,1 %.

Vlivem  přesunu  ještě  početně silných  ročníků  (1976 -1979)  z věkové skupiny 0-14 do produktivní složky a na druhé straně posunem méně početných věkových skupin do poproduktivní složky se za deset let zvýšil počet osob  ve věkové skupině 15-59 let o 7,8 %, takže i její podíl ve věkové skladbě obyvatelstva se zvýšil na 64,1 %.

Poměr obyvatelstva v  poproduktivním věku a obyvatelstva věku předproduktivního, tzv. index stáří je v okrese Jičín nepříznivý. Z demografického hlediska je optimální stav, když je index stáří roven 100, případně je nižší než uvedená hodnota. V intercenziálním období se uvedený podíl v okrese zhoršil o 24,3 bodu, z 98,3 na 122,6, neboli počet osob ve věku 60 a více let byl výrazně vyšší než počet dětí ve věku 0-14 let.

Nejpočetnější pětiletou věkovou skupinou byly v okrese osoby ve věku 20-24 a 25-29 let (shodně 8,3 % populace) a dále osoby ve věku 45-49 a 50-54 let (shodně 7,8 %), v dětské složce to byla skupina dětí ve věku 10-14 let.

Po několik desetiletí si ženy udržují především z důvodu nižšího průměrného věku dožití mužů větší zastoupení v populaci, i když se tento rozdíl stále snižuje. V roce 1970 byl při sčítání zjištěn poměr 47,6 % mužů a 52,4 % žen, v roce 2001 bylo v okrese sečteno 38 092  mužů (tj. 49,0 %) a 39 669 žen (51,0 %). Poměr  pohlaví  se  vyvíjí  podle  různých  věkových  skupin. V  předproduktivním  věku  převládali  chlapci ve všech věkových skupinách, celkem o 410 osob, v produktivním věku muži převládali ve věkových skupinách s výjimkou osob v kategoriích 50-59 let. V poproduktivním věku nad 60 let pak již převládaly ženy ve všech věkových kategoriích, celkem o 2 992 osob. S přibývajícím věkem se rozdíly v počtu mužů a žen ještě prohlubovaly, největší byl ve věkové skupině 75-79 let (o 809 žen více). S tím souvisí i střední délka života, která v okrese činila v období 1996-2000 u mužů 70,7 let a u žen 78,5 let (před deseti lety to bylo 67,5 let u mužů a 75,0 let u žen).

Tab. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin v letech 1970 – 2001

Proti předchozímu období se dále změnila struktura osob podle rodinného stavu, kdy výrazně stoupl podíl svobodných a rozvedených, naopak se snížil podíl ženatých/vdaných a ovdovělých osob. Podíl svobodných mužů se za deset let zvýšil o 5,2 bodu a svobodných žen o 4,8 bodu. Proti roku 1991 bylo ve věkové skupině 20-29 let zjištěno dvakrát více svobodných mužů a třikrát více svobodných žen. V manželství žilo v době posledního sčítání 59,2 % mužů (v roce 1991 to bylo 66,9 %) a 55,6 %  (61,2 %) žen starších 15 let. Vlivem posunu věkových skupin je nejvíce ženatých mužů i vdaných žen ve věkové skupině 50-54 (před deseti lety ve věku 40-44 let). Zastoupení rozvedených mužů a žen v populaci se u mužů zvýšilo proti minulému  sčítání  ze  4,8  %  na  7,6  %  a  u  žen  z  5,6 % na 8,2 %. Nejvyšší podíl rozvedených připadá na  věkovou  skupinu 45-49 let u mužů i u žen. Naopak zastoupení ovdovělých se proti roku 1991 snížilo jak u mužů, tak u žen – u mužů o 0,5 bodu na 3,2 % a u žen o 2,1 bodu na 16,8 %. Mezi  ovdovělými  jsou  však  velké rozdíly podle  pohlaví. Celkový počet ovdovělých byl 6 656 osob, v tom 1 004 mužů a 5 652 žen. Nejvíce vdov (téměř čtvrtina) a vdovců (téměř 30 %) byla ve věkové skupině 80 a více let.

Podíl svobodných a v manželství žijících obyvatel byl ve městech okresu i v ostatních obcích poměrně vyrovnaný. Podíl rozvedených byl však o téměř dva procentní body vyšší ve městech (nejvyšší v Jičíně, kde téměř každý desátý obyvatel města byl rozvedený) než ve venkovských obcích. Naopak ovdovělá část populace byla vyšší na venkově, o 1,3 bodu převyšovala okresní průměr.

Ve složení obyvatelstva podle jednotlivých národností nedošlo v průběhu deseti let v podstatě k žádným změnám. Na území okresu jednoznačně převládá obyvatelstvo české národnosti,  96,8 %, před deseti lety to bylo 96,9 % obyvatel. Poprvé při sčítání 1991 se zjišťoval i počet obyvatel hlásících se k národnosti moravské a slezské. Před deseti lety bylo těchto osob sečteno 176,  v roce 2001 již pouze 67, tj. 0,1 %. Mimo občanů slovenské národnosti, kterých bylo sečteno celkem 958, tj. 1,2 % z celkového počtu obyvatel okresu, nepřesáhla ani jedna z ostatních národností 0,2 %.

Na území okresu bylo sečteno 636 osob, tj. 0,8 %, které uvedly jiné státní občanství než ČR. Z nich bylo nejvíce  Ukrajinců  (171 osob),  121 Slováků, 110 Poláků  a 88 občanů Vietnamské socialistické republiky. Ze 77 125 osob (99,2 %), které uvedly státní občanství ČR, má 77 obyvatel ještě další (druhé) občanství. Téměř dvě třetiny cizích státních příslušníků byly soustředěny ve městech, nejvíce Ukrajinců v Kopidlně, Vietnamců v Jičíně a v Nové Pace.

Jako podklad pro sledování aktuální cílové migrace v době od narození se při sčítání zjišťovalo trvalé bydliště matky v době narození sčítané osoby. Ze zpracování tak byly získány údaje za obyvatelstvo narozené v místě stávajícího trvalého bydliště, v jiné obci okresu trvalého bydliště, v jiném okrese a za obyvatelstvo narozené na Slovensku a v zahraničí (a vyjadřovalo migrační pohyb mezi narozením a současným bydlištěm). Tento údaj se zjišťoval poprvé při sčítání v roce 1991. Rodáky okresu Jičín bylo více než 70 % obyvatel. V obci, ve které mělo dosud své trvalé bydliště,  se narodilo 48,3 % obyvatel,  v jiné obci jičínského okresu pak dalších  22,2 %. Tyto údaje svědčí o malém migračním pohybu obyvatelstva. Zhruba čtvrtina obyvatel se narodila v jiném okrese České republiky, z nich převážná většina v okrese jiného kraje. Tři procenta osob uvedly jako místo narození zahraničí, z toho pak dvě procenta Slovenskou republiku. Tyto  údaje byly v podstatě shodné s výsledky sčítání v roce 1991. V obci  svého  bydliště  se  častěji  narodili muži než ženy (které častěji  následovaly manžela po sňatku) a mladší  lidé než  starší. S rostoucím věkem se podíly osob narozených v obci trvalého bydliště snižovaly. Narození v cizině byli převážně ve věku 45-59 let a 60 a více let a byly to především ženy – téměř 60 % z osob narozených v zahraničí.

Při sčítání v roce 1991 byla po čtyřiceti letech položena otázka zjišťující víru. To mělo za následek zjištěné vysoké počty občanů hlásících se svobodně k různým církvím, zejména římskokatolické. Navíc byl zjišťován údaj o počtu obyvatel bez vyznání a i těch, kteří odmítli na tuto otázku odpovědět. Údaje zjištěné v roce 2001  byly podstatně odlišné než v roce 1991. Zatímco v roce 1991 se k víře přihlásilo 37,9 % populace okresu, v roce 2001 to byla  necelá  čtvrtina  a  naopak  došlo  k  výraznému  nárůstu  osob  bez  vyznání (ze 43,2 % v roce 1991 na 67,0 % v roce 2001). O deset procentních bodů se také snížila kategorie nezjištěno. Do ní byla zahrnuta i ta část obyvatel, která mohla využít možnost vyplnit či nevyplnit odpověď podle svého rozhodnutí. Z úhrnu osob, které se přihlásily k některému vyznání, bylo i v okrese Jičín nejvíce římských katolíků, 19,1 % z úhrnu obyvatelstva a 77,6 % počtu věřících. Další početně větší skupinu tvořily osoby, které se přihlásily k Církvi československé husitské – 2 098 osob, tj. 2,7 % obyvatelstva. Zastoupení ostatních církví nepřesáhlo  v  okrese   jedno  procento.  K    náboženskému  vyznání   se   hlásili  především   starší   lidé, v pětiletých  věkových  skupinách  od 65 let výše věřilo  61-64 %  osob. Z věkové  skupiny  0-14 přihlásili rodiče k náboženskému vyznání zhruba devět procent dětí. S výjimkou věkových skupin 25-29 a 30-34 byl vždy vyšší počet věřících žen.

Podíl  věřících  obyvatel byl tradičně vyšší v malých obcích, i když v jičínském okrese není rozdíl mezi městy a venkovem  nijak významný. Z měst bylo nejméně věřících zjištěno v Hořicích (čtyři procentní body pod okresním průměrem) a nejvíce v Libáni (naopak čtyři body nad okresním průměrem).

V rozmezí let 1991 až 2001 došlo v okrese k dalšímu významnému růstu vzdělání obyvatelstva. Bylo to způsobeno jednak zvyšujícím se počtem absolventů středních a vysokých škol, na druhé straně se pak snižuje četnost osob se základním vzděláním, což souvisí s úbytkem obyvatelstva nejstarších populačních ročníků. Zatímco ještě v osmdesátých letech mělo středoškolské vzdělání pouhých 15,7 % obyvatelstva, v roce 2001 to už bylo 27,8 % (včetně vyššího odborného a učebních oborů s maturitou), o 3,1 bodu se zvýšil  i  podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním. Více než tři čtvrtiny obyvatelstva okresu staršího 15 let mělo v roce 2001 vyšší než základní vzdělání (83,3 %  mužů a 70,7 % žen) Z hlediska věku dosahovali vyšší úrovně vzdělání obyvatelé ve věku 20-24 let, kdy z celkového počtu osob v tomto věku měla téměř polovina úplné střední vzdělání s maturitou, nejvíce vysokoškolsky vzdělaných osob bylo věku 35-39 let. I když se úroveň vzdělání obecně zvyšuje, je ve struktuře vzdělání mužů a žen stále značný rozdíl. Podíl žen byl vyšší u skupiny osob se základním a se středoškolským vzděláním, naopak byl vyšší podíl vyučených a vysokoškolsky vzdělaných mužů.

Z obyvatelstva  staršího  15 let  byl  v roce 2001 každý druhý občan vyučen, každý čtvrtý měl středoškolské a každý šestnáctý vysokoškolské vzdělání.

Absolutně i relativně nejvyšší počet středoškoláků (35,1 %) a vysokoškoláků (11,0 %) byl zjištěn v populaci okresního města. Výrazněji nad okresním průměrem je vzdělanostní úroveň v Hořicích a Nové Pace (města nad 9 tisíc obyvatel). Naopak ve venkovských obcích byl proti okresnímu průměru vyšší podíl obyvatel se základním vzděláním a vyučených.

Tab. 7 Obyvatelstvo ve věku 15 let a více podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání

Devadesátá léta jsou v okrese Jičín, stejně jako v celé České republice, charakteristická úbytkem vdaných žen a úbytkem narozených dětí. To dále způsobuje pokles úhrnné plodnosti (tj. počtu dětí, které by se ženě narodily   za   předpokladu nezměněné plodnosti daného roku po celý reprodukční věk 15-49 let). Zatímco na počátku devadesátých let činil tento ukazatel v okrese Jičín 1,83 dítěte, v letech 1998-2000 to bylo  pouze  1,19  dítěte. Procento  úhrnné plodnosti realizované do 25 let věku matky se snížilo z 60,2 % na 38,4 %,  s čímž souvisí i vyšší průměrný věk matek. V okrese se zvýšil během deseti let z 24,6 let na 26,8 let. Základní důvody poklesu plodnosti žen souvisí s celkovými změnami životního stylu mladé generace (nárůst významu vzdělání, kariéry v zaměstnání) a dále pokles sociální úrovně rodin s dětmi, obtížná zaměstnanost matek s malými dětmi, nedostatek bytů finančně dostupných mladým rodinám atd.

Znatelný pokles porodnosti z 12,9 promile v roce 1991 na 8,9 promile v roce 2000 je do jisté míry ovlivněn trvalým  snižováním  počtu  vdaných  žen. V roce 2001 tvořily vdané ženy  v okrese Jičín  55,6 % všech žen ve věku 15 a více let, což je méně než při sčítáních lidu v roce 1980 (62,5 %) a 1991 (61,2 %). Počet i podíl vdaných žen se velmi výrazně snížil v nejmladších věkových skupinách, tedy žen s vysokou plodností. V roce 2001 bylo ve skupině žen ve věku do 19 let vdaných 0,9 % žen (v roce 1991 to bylo 8,4 %), ve věku 20-24  let bylo vdaných 24,5 % žen (65,3 %) a ve věku 25-29 let pak  65,3 % (85,0 %). Na druhé straně se výrazně  zvýšil podíl  svobodných  žen  starších  15 let;  v roce 2001 byla  téměř polovina svobodných žen ve věku 20-29 let. Dlouhodobým vývojovým trendem v okrese je snižování podílu vdaných žen bezdětných nebo s jedním dítětem a pokles   podílu   žen  se  čtyřmi a  více dětmi.  Naopak  se  stále zvyšuje podíl vdaných žen se dvěma dětmi z 39,7 % v roce 1970 na 57,4 % v roce 2001: tento model dvou dětí v rodině je pro populační chování,  nejen v okrese Jičín, dlouhodobě charakteristický. Z tohoto důvodu se průměrný počet živě narozených dětí na vdanou ženu mírně zvýšil  z  1,86  v  roce  1991 na 2,00 děti v roce 2001.

Podle  výsledků  sčítání 2001 představoval počet ekonomicky aktivních obyvatel v okrese Jičín 39 532 osob a byl o 1,3 tisíce osob nižší než v roce 1991. Za tímto poklesem se mimo metodické změny skrývá především výrazný vzrůst počtu nezaměstnaných, dále pokles počtu zaměstnaných v poproduktivním věku, tj. pracujících důchodců.

Zjištěné údaje o ekonomické aktivitě obyvatelstva nejsou plně srovnatelné s údaji roku 1991. V počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou nyní zahrnuty pouze ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů (v roce 1991 sem byly zahrnuty i ženy na tzv. další mateřské dovolené, do 3 let věku dítěte, a osoby pobírající rodičovský příspěvek). Proto byl zaznamenán jejich úbytek o 2,6 bodu, téměř o 2 tisíce osob. Část ekonomicky  aktivního  obyvatelstva  tvoří  pracující  důchodci, jejichž  počet se snížil za deset let  o 1,5 tisíce osob. Na druhé straně se proti roku 1991 výrazně zvýšil počet osob hledajících zaměstnání, a to o 1,6 tis. osob. Počet uchazečů o zaměstnání  vykazovaný  úřadem  práce  (k 31. 12. 2000)  byl   2 265  osob,  míra   nezaměstnanosti  v   okrese   činila ke stejnému datu 5,84 %. Údaj zjištěný při sčítání byl nižší o osoby, které se z různých důvodů úřadům práce o zaměstnání nehlásily nebo byly ze seznamu uchazečů vyškrtnuty.

Tab. 8 Obyvatelstvo podle pohlaví a ekonomické aktivity v letech 1991 a 2001

Proti roku 1991 se mírně zvýšil počet ekonomicky neaktivního obyvatelstva, o 0,7 bodu, tj. o pouhých 99 osob. Došlo však ke změnám v jeho struktuře. O 1,4 tisíce se zvýšil  počet nepracujících důchodců, z 20,9 % na 23,0 %, a změnou metodiky se počet osob s vlastním zdrojem obživy (přesunem žen na další mateřské dovolené  a  osob pobírajících rodičovský příspěvek z ekonomicky aktivních)  zvýšil z 1 osoby v roce 1991 na 1 536  osob  v  roce 2001. Na  druhé  straně výrazně  klesl  počet  dětí, žáků, studentů a učňů – o zhruba 3 tisíce osob.

Míra ekonomické aktivity se v okrese za deset let snížila. Zatímco v roce 1991 byla u mužů 71,9 % a u žen 59,8 %, v roce 2001 bylo z celkového počtu mužů starších 15 let  69,6 % ekonomicky aktivních, z celkového počtu 15 letých a starších žen pak 52,1 %. Intenzita ekonomické aktivity  (tj. podíl zaměstnaných z počtu žijících osob v příslušných věkových skupinách) byla v roce 2001 v jičínském okrese nejvyšší ve věkové skupině 40-44 a 45-49 let, kdy z tisíce osob v daném věku bylo 946, resp. 934  osob ekonomicky aktivních. Nejvíce ekonomicky aktivních mužů bylo ve věku 30-34 let (973 mužů z tisíce), žen pak ve věkové kategorii 40-44let (932 žen z tisíce).

Úroveň vzdělání ekonomicky aktivního obyvatelstva v podstatě kopíruje vzdělanostní strukturu obyvatelstva: výrazně přibylo ekonomicky aktivního obyvatelstva se středoškolským (o 1 935 osob více než v roce 1991) a vysokoškolským vzděláním (o 702 osob) na úkor ekonomicky aktivního obyvatelstva se vzděláním základním. Stejně jako u celkové populace převažuje u mužů střední odborné vzdělání bez maturity a vyučení (54,7 % z ekonomicky aktivních mužů), u ekonomicky aktivních žen mají stejné zastoupení (38,9 %) ženy vyučené a s úplným středním vzděláním.

Nejpočetnější společenskou skupinou z ekonomicky aktivního obyvatelstva v okrese byli zaměstnanci v pracovním a služebním poměru, 74,6 % osob. Další významnou skupinou byly osoby samostatně činné, 12,3 % ekonomicky aktivních. Struktura v sociálním složení se za deset let vlivem společenských změn významně změnila. Výrazně se zvětšila  skupina zaměstnavatelů (z 33 osob v roce 1991 na 1 261 osob v roce 2001) a osob samostatně činných (z 896 na 4 850). Naopak ubylo členů produkčních družstev – z 16,2 % ekonomicky aktivního obyvatelstva v roce 1991 na 0,5 % v roce 2001. Ve všech sociálních skupinách převládají muži. Nejvíce ve skupině zaměstnavatelů (70 % mužů) a osob samostatně činných (73,1 % mužů). Na tisíc obyvatel okresu připadá 746 zaměstnanců v pracovním a služebním poměru, jejich zastoupení  v  jednotlivých  věkových  kategoriích je poměrně vyrovnané (od 733 ve věku 30-39 let do 774 ve věku 50-59 let). Osob samostatně činných bylo na 1 000 obyvatel zjištěno 123, z nich nejvíce ve věkové kategorii 60 a více let (195 z tisíce osob v poproduktivním věku). 

Pokles ekonomicky aktivních osob se projevil v jednotlivých odvětvích diferencovaně. Dále pokračoval trend z předchozího období, tj. zejména výrazný pokles zaměstnanosti v primární sféře. V zemědělství a lesnictví se počet zaměstnaných osob snížil proti roku 1991 o 12 bodů, tj. o 5 tisíc osob. V sekundární sféře zaměstnanost v okrese v podstatě stagnuje: v průmyslu došlo opět k úbytku počtu zaměstnaných o 4 body (nejvíce ve strojírenském a elektrotechnickém průmyslu), ve stavebnictví se jejich počet o 3,2 body zvýšil. Naopak s rozvojem terciární sféry (především obchodu, cestovního ruchu) došlo ke zvýšení podílu zaměstnaných osob v této oblasti. Zatímco v primární a sekundární sféře převládá zaměstnanost mužů, v terciární (vlivem feminizace školství, kultury, sociální péče, obchodu a služeb, ale i ve státní správě) převažují ženy.

Z hlediska postavení v zaměstnání měli nejvyšší zastoupení v okrese, téměř jednu čtvrtinu ekonomicky aktivního obyvatelstva, řemeslníci a kvalifikovaní dělníci a  jednu pětinu techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci. Více  než  deset  procent  tvoří  pracovníci  obsluhující stroje  a  zařízení  a  provozní pracovníci ve službách a v  obchodě. Z  hlediska  vzdělání bylo  nejvyšší  zastoupení  vysokoškolského vzdělání podle předpokladu u  pracovníků  vědy,  výzkumu  a  vývoje,  vedoucích a  řídících  pracovníků,  základní  případně   učňovské a střední bez maturity převažovalo u dělnických profesí.

Převážná většina pracujících v okrese, 94,9 %, vykonává pouze jedno (hlavní) zaměstnání. Při sčítání v roce 2001 byla poprvé zjišťována také otázka o druhém případně dalším zaměstnání pracujících obyvatel. Druhé nebo další zaměstnání vykonávalo celkem 1 905 osob (5,1 % pracujících), v tom 1 278 mužů a 627 žen. Téměř dvě třetiny mužů s druhým zaměstnáním bylo samostatně činných, žen necelá polovina. Muži převážně pracovali jako kvalifikovaní dělníci nebo jako techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci, a to nejvíce v průmyslu, stejným zastoupením dále v zemědělství, stavebnictví a obchodě. Ženy pak nejvíce jako technické, zdravotnické a pedagogické pracovnice, podle odvětví nejvíce v průmyslu, školství a obchodě. Z celkového počtu těchto osob jich dvě třetiny vykonávaly druhé (další) zaměstnání ve městech, téměř čtvrtina pak v okresním městě Jičíně, a to z důvodu více pracovních příležitostí.

Do zaměstnání vyjíždělo celkem 33 202 zaměstnaných, 84 % z ekonomicky aktivního obyvatelstva okresu,  do škol pak 13 250 žáků a studentů. Ze všech dojíždějících a docházejících mělo 45,7 % pracujících cíl dojížďky (docházky)  uvnitř  vlastní  obce (v obci trvalého bydliště),  další  třetina  pak uvnitř vlastního okresu. Poměrně velký počet pracujících, 12,1 %, mělo pracoviště v jiném kraji. Dojížďka (docházka) mužů i žen měla nejvyšší intenzitu v rámci obce trvalého bydliště a v rámci vlastního okresu, v rámci kraje a do jiného kraje vyjíždělo dvakrát více mužů než žen. Denně vyjíždělo za prací mimo obec trvalého bydliště 43,4 % pracujících  a do škol 34,8 % žáků a studentů. Průměrná doba cesty do práce či do školy jim trvala nejčastěji 15-29 minut.

Z celkového počtu nezaměstnaných v okrese, tj. z 2 332 osob (5,9 % z ekonomicky aktivního obyvatelstva), tvořily z hlediska věkové struktury více než pětinu osoby ve věku 20-24 let a ve věku 25-29 let. Tyto věkové kategorie  měly  nejvyšší   zastoupení  shodně  u  nezaměstnaných mužů i žen.  Nejvyšší  zastoupení  měly u nezaměstnaných mužů osoby se základním a učňovským vzděláním, u žen bylo nejvíce nezaměstnaných středoškolaček a žen se základním vzděláním. Tomu odpovídala i struktura nezaměstnaných z hlediska postavení v  zaměstnání:  převažovali  kvalifikovaní  dělníci,  pracovníci  ve  službách a obchodě a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, nemalé procento tvořili nezaměstnaní absolventi škol. Tento údaj však neodpovídá zcela zjištěné skutečnosti, protože téměř třetina nezaměstnaných osob neodpověděla v dotazníku na otázku posledního vykonávaného zaměstnání.

V okrese Jičín bylo k 1. 3. 2001 celkem 17 515 ekonomicky aktivních žen, tzn. že jejich podíl na celkové zaměstnanosti v okrese činil 44,3 %. V porovnání s rokem 1991 se počet ekonomicky aktivních žen absolutně snížil o 1 949 osob, relativně o 3,3 procentní body. Zároveň došlo i ke snížení intenzity ekonomické aktivity žen. Zatímco v roce 1991 bylo ekonomicky aktivních 481 z tisíce všech žen, o deset let později to bylo již 442 žen. V roce 1991 připadlo na tisíc zaměstnaných mužů 910 ekonomicky aktivních žen,  v  roce 2001 to bylo 796 žen. Tento pokles však také ovlivnila již zmíněná změna metodiky, kdy ženy na tzv. další mateřské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek byly v roce 1991 zahrnuty do ekonomicky aktivních, zatímco v roce 2001 byly sečteny jako ekonomicky neaktivní.

Intenzita ekonomické aktivity žen je závislá na rodinném stavu a na počtu závislých dětí. Ekonomicky aktivních žen se závislými dětmi bylo v okrese v roce 2001 sečteno 8 519, na celkovém počtu ekonomicky aktivních žen se tak podílely 48,6 %. Vrchol ekonomické aktivity  žen se závislými dětmi zůstává ve srovnání s předchozím obdobím ve stejné věkové kategorii 35-44 let. Proti roku 1991 však došlo k výraznému přesunu z věkové skupiny do 24 let, ve které v roce 2001 bylo ekonomicky aktivních žen se závislými dětmi 3,6 % oproti 11,6 % v roce 1991, do věkové kategorie 45 a více let, ve které se zastoupení  těchto žen zvýšilo  z  10,4 %  v roce 1991 na 17,5  %  v  roce  2001. Téměř  polovina  těchto žen měla dvě závislé děti a dalších 44,3 % byly ženy s jedním dítětem.

Specifickou skupinu ekonomicky aktivních osob představovaly ekonomicky aktivní vdané ženy se závislými dětmi. V roce 2001 jich bylo sečteno 7 154, což činilo 40,8 % z celkového počtu ekonomicky aktivních žen v produktivním věku a 84 % z ekonomicky aktivních žen se závislými dětmi. Největší skupinou z vdaných  ekonomicky  aktivních  žen se závislými dětmi  byly  ženy  ve  věkové kategorii 35-44 let se dvěma závislými dětmi (s mladším ve věku 6-14 let), a to 17,7 %. Vdané ženy se dvěma závislými dětmi tvořily více než  polovinu  vdaných  ekonomicky  aktivních  žen  se  závislými dětmi, 41,0 % byly ženy s jedním dítětem a 7,5 % pak se třemi a více dětmi. K datu sčítání pracovalo z tisíce vdaných žen se závislými dětmi celkem 811 žen, vdaných žen s jedním dítětem 805, se dvěma dětmi 828 a se třemi a více dětmi 731 žen.