Jihočeský kraj je dlouhodobě vnímán především jako zemědělská oblast s rozvinutým rybníkářstvím a lesnictvím. Až v průběhu minulého století se zde rozvinul průmysl se zaměřením na zpracovatelské činnosti. Kraj představuje geograficky poměrně uzavřený celek, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina. Na jihozápadě je obklopena Šumavou, na severozápadě výběžky Brd, na severu Středočeskou žulovou vrchovinou, na východě Českomoravskou vrchovinou a na jihovýchodě Novohradskými horami. V jihočeské kotlině se rozkládají 2 pánve, a to Českobudějovická a Třeboňská.
Podstatnou část hranice kraje tvoří státní hranice s Rakouskem a Spolkovou republikou Německo (v celkové délce 323 km), dále sousedí s kraji Plzeňským, Středočeským, krajem Vysočina a Jihomoravským krajem. Příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti efektivní přeshraniční spolupráce ve výrobní oblasti i v oblasti služeb spolu s rozvojem cestovního ruchu, kde je využívána celková atraktivita kraje s méně narušenou přírodou a množstvím kulturních památek.
Rozloha kraje představuje 10 056 km2, což je 12,8 % rozlohy celé České republiky. Z tohoto území zaujímají třetinu lesy, 4 % pokrývají vodní plochy. Převážná část území leží v nadmořské výšce 400 - 600 m, s čímž souvisejí poněkud drsnější klimatické podmínky. Nejvyšším bodem na území Jihočeského kraje je šumavský vrchol Plechý (1 378 m), naopak nejnižším místem (330 m) hladina Orlické přehrady v okrese Písek.
Území kraje náleží do povodí horní a střední Vltavy s přítoky Otavou, Lužnicí, Malší, Blanicí a mnohými dalšími. V minulosti zde bylo vybudováno více než 7 000 rybníků, jejichž celková výměra dnes představuje více než 30 tis. hektarů. Největšími z nich jsou rybníky Rožmberk s rozlohou 490 ha, Bezdrev se 450 ha aHorusický rybník se 415 ha, které jsou zároveň největšími rybníky v České republice. Kromě toho byla na území kraje vybudována velká vodní díla Lipno (největší vodní plocha v České republice 4 870 ha), Orlík s rozsáhlými rekreačními oblastmi a Římov, který zásobuje pitnou vodou značnou část kraje. V souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Temelín byla vybudována vodní nádrž Hněvkovice.
Jihočeský kraj není územím bohatým na suroviny, nejsou zde téměř žádné zdroje energetických surovin. Významným přírodním bohatstvím jsou však rozsáhlé lesy, zejména na Šumavě a v Novohradských horách. Jedná se především o lesy jehličnaté, smrkové a borové. Největší surovinové bohatství tvoří ložiska písků a štěrkopísků, cihlářské hlíny, kameniva a sklářských písků. Z ostatních zdrojů je nejvýznamnější rašelina a v některých lokalitách také vápenec, křemelina a grafit.
Životní prostředí kraje lze v rámci České republiky charakterizovat jako méně poškozené. I když se zatížení emisemi postupně snižuje, je zde řada zdrojů znečistění, hlavně v zemědělství a průmyslu. Přes významné zlepšení od roku 1990 je tok řeky Vltavy na většině území charakterizován jako znečištěný, lepší je situace na řekách Otavě a Lužnici. Jako nejčistší je uváděn tok řeky Malše (zejména v okolí Římovské přehrady) a horní části toků řek Vltavy a Blanice. Lesní porosty jsou ze čtyř pětin hodnoceny jako bez poškození, zbývající část jako mírně poškozené. Příznivým jevem je poměrně čisté ovzduší, jedno z nejčistších v celé republice.
Území kraje mělo vždy spíše rekreační charakter než charakter průmyslově vyspělé oblasti. Snaha o zachování přírodního prostředí se odrazila ve zřízení Národního parku Šumava (rozloha 685 km2, - včetně části zasahující do Plzeňského kraje), chráněných krajinných oblastí Šumava (rozloha 945 km2 - část je rovněž v Plzeňském kraji), Třeboňsko (700 km2) a Blanský les (212 km2). V kraji můžeme spatřit 275 maloplošných chráněných přírodních útvarů a celou řadu chráněných přírodních výtvorů.
Městskými památkovými rezervacemi jsou historická centra měst České Budějovice, Český Krumlov (zařazeno mezi památky UNESCO), Jindřichův Hradec, Třeboň, Slavonice, Prachatice a Tábor. Kromě toho je v kraji celá řada historických pamětihodností, jako jsou zámky v Hluboké nad Vltavou, Českém Krumlově, Blatné, Červené Lhotě, hrady Zvíkov, Orlík. Významná je též lidová architektura, především tzv. „selské baroko“. Mezi nejznámější památky tohoto druhu patří náves v Holašovicích (okres České Budějovice), která byla v roce 1998 zařazena mezi památky chráněné UNESCO.
Jihočeský kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidnění z celé České republiky. Koncem roku 2001 v kraji žilo více než 624,5 tis. obyvatel, tedy 62 obyvatel na 1 km2. Z jeho 7 okresů má největší hustotu obyvatelstva okres České Budějovice, kde žije zhruba čtvrtina obyvatel kraje. Je to dáno především soustředěním do samotného města České Budějovice, v němž bydlí bezmála 100 000 osob. Dalšími velkými městy jsou Tábor (37 tis.obyvatel), Písek (30 tis.obyvatel), Strakonice (24 tis.obyvatel) a Jindřichův Hradec (23 tis.obyvatel). V těchto 5 městech žije více než třetina Jihočechů. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel představují 40 % z celkového počtu obcí, ale žije v nich pouze 4,3 % celkového počtu obyvatel kraje. Nejmenší obcí v kraji je obec Vlkov v okrese České Budějovice s 21 trvale žijícími obyvateli. Celkem je v kraji v současné době 623 samosprávných obcí s téměř 2 tisíci osadami.
Obyvatelstvo kraje má proti republikovému průměru poněkud mladší věkovou strukturu (průměrný věk je 38,4 roku). Dlouhodobě nižší je zde rovněž úmrtnost (10,2 úmrtí na 1 000 obyvatel) a naopak vyšší porodnost (8,9 živě narozených na 1 000 obyvatel). Od demografické struktury kraje se výrazněji odlišují pohraniční okresy Český Krumlov a Prachatice s pestřejším národnostním složením. Je zde mladší věková struktura, nejvyšší hodnoty porodnosti, relativně nízká úmrtnost. V posledních letech trvale ubývá obyvatel okresů Strakonice a Písek. Naopak růst trvale zaznamenávají pouze okresy České Budějovice a Český Krumlov.
Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 dosáhl podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z celkového počtu osob patnáctiletých a starších 7,8 % (v roce 1991 to bylo 6,3 %) a podíl osob s úplným středním vzděláním (včetně vyššího) 28,4 % (v roce 1991 to bylo 23,2 %). Vyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním mají v České republice pouze v Hl. městě Praze, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Vyšší podíly osob s úplným středním vzděláním pak byly zaznamenány jen v Hl. městě Praze a Královéhradeckém kraji. Jako věřící se při sčítání lidu označilo 34,7 % obyvatel, což je mírně nad republikovým průměrem.
Na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice se kraj podílí pouze 5,5 %, v přepočtu na 1 obyvatele však dosahuje 89,9 % republikového průměru a je mezi kraji na 4. pozici (po Hl. městě Praze, Plzeňském a Jihomoravském kraji).
V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, olejnin a pícnin, významná je též produkce brambor. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Celkově se zde vytváří zhruba 11 % zemědělské produkce celé republiky. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářství. Celková plocha rybníků, v nichž se chovají ryby, se pohybuje kolem 25 000 ha. Vytváří se v nich polovina produkce ryb České republiky, významný je také podíl v chovu vodní drůbeže (kachen a hus). Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci, výraznější podíl průmyslu je rovněž v okresech Tábor a Strakonice. V České republice však kraj nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti, podíl na tržbách průmyslových podniků ČR v roce 2001 činil 5,3 %. Z odvětvového hlediska převažuje zpracovatelský průmysl, v jeho rámci pak výroba potravin a nápojů, výroba dopravních prostředků, výroba strojů a zařízení, textilní a oděvní výroba. Stavební podniky v kraji zajišťují především práce na nové výstavbě, modernizaci a rekonstrukci v rámci Jihočeského kraje (na stavební produkci v ČR se podílely 6,6 %).
Podle výběrových šetření pracovních sil je v hospodářství kraje zaměstnáno celkem zhruba 300 tis. osob, z toho téměř třetina v průmyslu, více než 11 % v obchodu a opravách spotřebního zboží, 10 % ve stavebnictví. Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2001 dosáhla 13 528 Kč (na fyzickou osobu), za celorepublikovým průměrem však zaostala o 1 105 Kč (toto zaostávání je do určité míry dáno strukturou hospodářství kraje).
Koncem roku 2001 bylo v kraji 19 162 uchazečů o zaměstnání, míra registrované nezaměstnanosti dosahovala koncem prosince 6,03 %. V mezikrajovém porovnání zaujímal Jihočeský kraj druhou nejnižší příčku po hlavním městě Praze.
Ve statistickém registru ekonomických subjektů bylo koncem roku 2001 registrováno téměř 130 tis. podniků, organizací a podnikatelů. Jeho největší část tvořili podnikatelé - fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (téměř 91,5 tis. subjektů) a samostatně hospodařící rolníci (8,5 tis. subjektů).
Investoři se sídlem v kraji realizovali v roce 2001 hmotné a nehmotné investice v hodnotě 15,9 mld. Kč (3,2 % z ČR). Nejvýznamnější investiční akcí je výstavba jaderné elektrárny Temelín, spolu s doprovodnými investicemi.
Předpokladem pro rozvoj hospodářství kraje jsou rovněž možnosti bydlení. Podle výsledků sčítání k 1. březnu 2001 bylo v kraji téměř 148 tis. domů, z toho 111,5 tis. domů bylo trvale obydlených. V trvale obydlených domech bylo zjištěno 242,2 tis. bytů, z toho 231,3 tis. bytů trvale obydlených. Z celkového počtu trvale obydlených bytů bylo 40 % ve vlastním domě, 25,3 % nájemních 14,9 % družstevních a 8,6 % v osobním vlastnictví. V první polovině 90. let došlo k útlumu bytové výstavby, ve 2. polovině se situace mírně zlepšila. V roce 2001 bylo dokončeno 1 819 nových bytů, kromě toho bylo 273 bytů modernizováno.
V kraji je zaznamenávána stále se zvyšující intenzita dopravy, zejména silniční. V železniční dopravě sice přes jeho území nevedou hlavní železniční koridory, přesto je zde několik důležitých uzlů. Mezi zajímavosti jižních Čech patří zbytky koněspřežní železnice (první na evropské pevnině), spojující město České Budějovice s hornorakouským Lincem. Nalezneme zde rovněž nejvýše položenou železniční stanici v ČR (Kubova Huť) a také úzkokolejnou dráhu Jindřichův Hradec - Obrataň. Silniční síť zajišťuje dostatečnou základní dopravní dostupnost sídel, území kraje však v současné době není napojeno na republikovou dálniční síť. Poštovní služby poskytuje více než 300 pošt, to znamená, že poštu v místě má necelá polovina obcí.
Síť školských zařízení tvoří 365 mateřských škol, 253 základních škol, 24 gymnázií, 59 středních odborných škol, 47 středních odborných učilišť, 14 vyšších škol. Vysokoškolské vzdělání je možno získat na některé z 6 fakult. Jihočeská univerzita má 5 fakult - zemědělskou s detašovaným pracovištěm ekonomiky a techniky cestovního ruchu v Táboře, pedagogickou, biologickou, zdravotně sociální, teologickou; všechny mají své sídlo v Českých Budějovicích. V Jindřichově Hradci pak sídlí Fakulta managementu Vysoké školy ekonomické Praha. Na vysokých školách v kraji studuje v řádném studiu více než 6 000 studentů.
Zdravotnická péče je koncentrována především v 10 nemocnicích s 3 870 lůžky, dále ve 4 odborných léčebných ústavech, 5 léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Ambulantní péči pak zajišťuje (včetně detašovaných pracovišť) více než 380 ordinací praktického lékaře pro dospělé, téměř 270 ordinací dětského lékaře a 400 ordinací stomatologa. Zařízení sociální péče disponují 4 242 místy, především pro staré občany.
Kulturní zařízení se soustřeďují převážně ve městech, hlavně ve městech okresních. Mezi nejznámější kulturní zařízení patří Jihočeské divadlo, Alšova jihočeská galerie, přírodní divadlo s otáčivým hledištěm v Českém Krumlově a mnohé další. V kraji je k dispozici 15 divadel, 64 muzeí a památníků, 54 stálých kin, 98 galerií a výstavních síní, 719 veřejných knihoven a řada dalších zařízení.
Tělovýchovné a sportovní vyžití je možné na 61 krytých a otevřených stadiónech, v 363 tělocvičnách, na více než 870 hřištích. K dispozici je zde rovněž 14 krytých plaveckých bazénů, 149 otevřených bazénů a koupališť, 20 zimních stadiónů (krytých i otevřených) a více než 350 ostatních sportovních zařízení.
Přírodního prostředí s vysokou lesnatostí, vodními plochami a velkým počtem kulturních památek (téměř 6 tis. objektů) je využíváno k návštěvám a rekreaci občany z celé ČR a v hojné míře i zahraničními turisty. V letním období se jedná zejména o oblast Lipna, Orlíku, jihočeských rybníků, ale také Šumavy, v zimě pak šumavská lyžařská střediska Churáňov a Zadov. V roce 2001 bylo k dispozici v kraji 66,9 tis. lůžek (z toho téměř polovina je sezónních) a kolem 20 tis. míst na volné ploše (k táboření). Ve struktuře ubytovacích zařízení je 218 hotelů s 12,3 tisíci lůžek, 403 penziónů s 9,4 tis. lůžky, 107 kempů (8,3 tis. lůžek), 406 ostatních hromadných ubytovacích zařízení (26,8 tis. lůžek) a 1 671 individuálních ubytovatelů (10,1 tis. lůžek). Specifikem kraje je rovněž existence více než 25 tis. zařízení pro individuální rekreaci (chaty, rekreační chalupy).
Na území kraje se nalézá několik hraničních přechodů silničních (Dolní Dvořiště, Studánky, Nová Bystřice, Slavonice, Halámky, Přední Výtoň, České Velenice, Strážný, Stožec), 2 přechody železniční (České Velenice, Horní Dvořiště) a dále přechody, které jsou otevřeny pro pěší a cyklisty (Nové Údolí, Chlum u Třeboně, České Velenice, Přední Výtoň, Zadní Zvonková, Plešné jezero, Bučina a České Žleby). Kromě toho se v průběhu turistické sezóny, popřípadě k významným příležitostem, otevírají dočasné přechody pro pěší.
V roce 2001 se v kraji ve statisticky sledovaných ubytovacích zařízeních ubytovalo více než 870 tis. návštěvníků, z toho cca 270 tis. ze zahraničí, převážně ze SRN a Holandska. Průměrná doba pobytu jednoho zahraničního návštěvníka dosahovala 3,9 dne. Dále řada zahraničních turistů přijíždí na jednodenní návštěvy, které není zatím možno statisticky sledovat. Navštěvují především centra blízká hranici (Český Krumlov, České Budějovice).
V průběhu celého roku jsou pořádány na Výstavišti v Českých Budějovicích různé typy výstavnických akcí. Nejvýznamnějšími z nich jsou mezinárodní zemědělská výstava „Země živitelka“ a výstava „HOBBY“. Tyto výstavy navštíví v průběhu roku cca 0,5 mil. návštěvníků.
V posledních letech se rozvíjí mnoho forem přeshraniční spolupráce. Jednou z nich je Euroregion Šumava/Böhmerwald/Bayerischer Wald, který zahrnuje území o celkové rozloze 16 345 km2 s 1,3 mil. obyvateli. Sdružuje 109 rakouských obcí, 83 bavorských obcí a 88 českých obcí. Přínosy lze spatřovat ve vytváření a realizaci společných projektů, především v oblasti dopravy, služeb a cestovního ruchu a vzájemné výměně zkušeností. Od roku 1999 se připravuje další euroregion na území, které je reprezentováno částí Jihočeského kraje, částí kraje Vysočina a částí Dolního Rakouska. Tento euroregion má název „Sylva Nortica“, jeho zakládací listina byla podepsána v květnu 2002.