Statistická ročenka Olomouckého kraje 2001>
CHARAKTERISTIKA KRAJE
Olomoucký kraj se rozprostírá na severu střední Moravy a má 104 km dlouhou státní hranici s Polskem. Rozlohou 5 139,3 km2 s podílem velkoplošných chráněných území Jeseníky a Litovelské Pomoraví 10,8 % (ČR 14,7 %) je tvořen okresy Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk a zaujímá osmé pořadí mezi 14 kraji v ČR. Nejvýše položeným místem je Praděd (1492 m n.m) v okrese Jeseník a nejníže položeným místem je hladina řeky Moravy u Kojetína v okrese Přerov. Výrobní základna pro zemědělskou výrobu, tj. výměra zemědělské půdy, zaujímá v Olomouckém kraji téměř 278 tis. hektarů, což představuje necelých 54,0 % (ČR 54,3 %) z celkové plochy kultur v kraji. Významnou část výměry kraje pak tvoří lesní půda (34,4 %), a to především na severu kraje v okrese Jeseník (59,2 %) a v okrese Šumperk (48,2 %). Zbývající část výměry kraje tvoří zastavěné plochy a ostatní plochy. Zemědělskou půdu tvoří přes 76 % orná půda, téměř 18 % tvoří louky a pastviny a to zejména v okrese Jeseník, kde zaujímají jednu třetinu zemědělské půdy. Zahrady a sady zaujímají 5,5 % a necelých 0,5 % tvoří chmelnice, které jsou nejvíce rozšířené v Tršicko – Kokorské oblasti na rozhraní okresu Olomouc a Přerov. Menší podíl zaujímají rybníky a ostatní vodní plochy, zejména v okolí Tovačova na Přerovsku (1,7 %). Struktura zemědělské půdy se od roku 1990 částečně změnila, kdy na úkor orné půdy se postupně rozšiřovaly plochy luk a pastvin.
Demografický vývoj Olomouckého kraje lze za uplynulých deset let (1990 – 2000) charakterizovat pokračujícím úbytkem osob předproduktivního věku 0 – 14 let a zvyšujícím se početním stavem poproduktivní složky obyvatelstva nad 60 let. Po výrazných společensko-ekonomických změnách na počátku 90. let v naší republice došlo k prudkému poklesu sňatečnosti. Zatímco na počátku 90. let značná část snoubenců vstupovala do manželství v relativně nízkém věku, tak v roce 2000 se nejčastější věk uzavření sňatku přesunul do věku o 4 – 5 let vyššího. Počet rozvodů neustále roste, k dočasnému poklesu vedla změna zákona z roku 1998. Od roku 1995 se zvyšuje míra plodnosti 25 – 29 letých žen, v roce 1999 nastal ve vývoji obrat a začal probíhat postupný nárůst intenzity plodnosti žen ve věku 30 – 44 let. Vývoj porodnosti v Olomouckém kraji byl do roku 1995 charakterizován poměrně prudkým poklesem počtu živě narozených dětí, od roku 1996 do roku 2000 byl pokles mírnější. Počet ukončených těhotenství v roce 2000 byl poloviční proti stavu před deseti lety, ovšem pokles počtu potratů byl intenzivnější než pokles počtu porodů. Počet zemřelých v hodnoceném období klesá, prodlužuje se střední délka života, muži umírají nejvíce ve věkové skupině 70 – 74 let, ženy ve věkové skupině nad 85 let. Více než polovina úmrtí za uplynulé desetiletí připadá na nemoci oběhové soustavy. V roce 1994 počet zemřelých poprvé převýšil počet narozených a záporné saldo přetrvává i v následujících letech. V roce 1990 měl Olomoucký kraj 642 731 obyvatel, zatímco v roce 2000 byl počet obyvatel 641 072.
Olomoucký kraj má převážně průmyslový charakter a nejvyšší zaměstnanost je vykazována v sektorech průmyslu a stavebnictví. Zaměstnanost v sektoru zemědělství je 8,1 %, tj. o polovinu vyšší než průměr ČR (5,5 %). Dominantní pozici v ekonomice kraje mají podniky zpracovatelského průmyslu v odvětvích všeobecného strojírenství, kovodělného průmyslu a v odvětví elektrických a optických přístrojů. Z dalších oborů je významný průmysl textilní, dále sklářský průmysl a výroba stavebních hmot.
Hrubý domácí produkt na obyvatele v roce 1997 vykazoval 134.000,- Kč, tj. o 17,3 % méně než je celostátní průměr. Procentuální podíl kraje na tvorbě národního HDP 5,2 % jej řadí na osmé místo.
K 31.12.2000 byla nezaměstnanost, vypočtená z podkladů Úřadu práce, v Olomouckém kraji 11,9 % (ČR 8,8 %). Je to třetí nejvyšší míra nezaměstnanosti v ČR. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) k 31. 12. 2000 se meziročně zvýšill o 8,4 % a přesáhl 40 % všech uchazečů o zaměstnání.
Průměrná mzda v Olomouckém kraji činí 11 892,- Kč a je trvale pod průměrem České republiky (13 484,- Kč).
Rozvoj podnikatelských aktivit je velmi silně ovlivněn dopravní dostupností. Hustota dálnic a silnic pro motorová vozidla je 0,013 km/km2 (ČR 0,010 km/km2), ostatní silnice 0,655 km/km2 (ČR 0,688 km/km2). Zatímco železniční tratě jsou územím vedeny relativně rovnoměrně, dálniční úseky a silnice pro motorová vozidla jsou lokalizovány v jižní centrální částí kraje. Pozemní dopravní dostupnost jednotlivých částí kraje je zajišťována také sítí železničních tratí. Hustota železniční sítě na území je 0,113 km/km2 (ČR 0,120 km/km2). V Přerově se nachází důležitý železniční uzel a křižovatka dvou mezinárodních vysokorychlostních železničních koridorů.
Školství reprezentuje stabilizovaná sít základních a středních škol. Od roku 1990 poklesl počet středních odborných učilišť. V Olomouckém kraji působí jedna univerzita jenž má veřejnoprávní statut. Univerzita uděluje bakalářský a magisterský stupeň vzdělání na sedmi fakultách.
Základní zdravotnickou péči zajišťuje síť ambulantních zařízení a síť lékáren, které odpovídají počtem i strukturou potřebám území. Akutní, následná a rehabilitační péče je zabezpečena stabilizovanou sítí nemocnic (celkem 9 v kraji). Nejvýznamnějším zdravotnickým zařízením Olomouckého kraje je Fakultní nemocnice při Palackého univerzitě, která tvoří základnu kvalitních i vysoce specializovaných zdravotnických služeb a péče. V Olomouckém kraji je šest lázeňských středisek (Lázně Jeseník, Lázně Lipová, Lázně Slatinice, Lázně Teplice nad Bečvou, Lázně Velké Losiny, Lázně Bludov).
Olomoucký kraj má bohatou historickou tradici, která se odráží ve velkém množství stavebních a historických památek, kulturních zařízení. K institucím nadregionálního významu patří např. olomoucké Moravské divadlo, Zoologická zahrada na Svatém Kopečku, množství muzeí, galerií v různých částech kraje. Významné postavení má v Olomouckém kraji Státní vědecká knihovna v Olomouci. Neméně důležitými zařízeními je 549 knihoven v nižších územních celcích. Olomoucký kraj je významnou oblastí z hlediska cestovního ruchu. Výjimečná krajina, přírodní útvary, pozoruhodnosti, kulturněhistorické památky regionu se stávají cílem tuzemských i zahraničních návštěvníků. V kraji je několik specifických území (Jeseníky, Rychlebské hory, Javoříčské a Mladečské jeskyně apod.), které mají obzvláště silné propojení s cestovním ruchem. Olomoucký kraj má vybudovanou poměrně hustou síť cyklostezek. K historicky cenným objektům s vysokou návštěvností patří hrady a zámky (Bouzov, Velké Losiny, Jánský Vrch, Helfštýn, Úsov, Sovinec a další) a řada církevních objektů. Soubor olomouckých barokních kašen a sloupů kandidoval na zápis do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V roce 2001 byl do tohoto seznamu zapsán sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci.