4.1 Domácnosti, příjmová situace domácností

4.1 Domácnosti, příjmová situace domácností

Při poklesu počtu obyvatel stoupá mírně počet domácností, snižuje se jejich průměrná velikost – 30 % domácností jsou domácnosti jednotlivců
Podle výběrového šetření MIKROCENZUS 2002 jsou příjmy domácností nad průměrem ČR
Zvýšený podíl příjmů z podnikání a snížený podíl příjmů z důchodů a sociálních dávek
Tempo růstu příjmů domácností je výraznější než vykazuje celorepublikový údaj
Výsledky statistiky rodinných účtů potvrzují u domácností zaměstnanců vývojové tendence zjištěné při MIKROCENZU 2002 i v dalších letech
Vydání domácností na 1 osobu jsou v Praze vyšší než v ČR, nejvýznamnější položkou jsou výdaje na bydlení

Základem pro postižení regionální diferencovanosti statistických ukazatelů, které jsou spojovány s vývojem sociální oblasti jsou údaje o domácnostech. V domácnostech a rodinách jako základních kolektivitách se jednak odráží složení populace podle věku, pohlaví, rodinného stavu atd., ale probíhají zde základní společenské procesy jako je populační reprodukce, vzdělání a výchova dětí, ekonomické zapojení a v neposlední řadě i bydlení.

Obecně jsou domácnosti skupiny osob, které spolu bydlí, více či méně hospodaří a jejich základ tvoří zpravidla rodina. Domácnost může být tvořena také samostatně hospodařícím jednotlivcem nebo i nerodinnou skupinou osob. Údaje o domácnostech a rodinách lze získat v podrobných strukturách za celou populaci jen z pravidelných cenzů.

Počet hospodařících domácností v Praze podle výsledků SLDB 2001 byl 544 577. Během let 1991 až 2001 se celkový počet domácností zvýšil jen velmi málo a to o 1,2 %. Stalo se tak ovšem v situaci, kdy počet obyvatel o 3,9 % poklesl. Z toho vyplývá, že v Praze klesá průměrná velikost domácností, mění se i složení domácností. Podle výsledků SLDB 1991 byl průměrný počet osob připadajících na 1 hospodařící domácnost 2,25 osob a podle SLDB 2001 to bylo 2,13 osob. V roce 2002 podle výsledků výběrového šetření Mikrocensus 2002 byl průměrný počet členů 1 domácnosti 2,19 osob.

Složení domácností v hl. m. Praze má zcela specifický charakter a odlišuje se od struktury domácností v ČR celkem podstatně více než je tomu v jiných regionech. Jde především o vysoké zastoupení domácností v nichž hospodaří jen jedna osoba. Domácností samostatně hospodařících jednotlivců k 1. 3. 2001 bylo 37,0 % z celku hospodařících domácností (v ČR to bylo 30,3 %). Také hospodařících domácností dvoučlenných je v Praze vyšší podíl než je tomu v ČR celkem. V Praze to bylo 30,1 % (ČR 28,2 %). Nejpočetnějšími domácnostmi jsou stále i v Praze rodinné domácnosti, které představují 60 % ze všech domácností (v ČR to bylo 68 %). Z těchto rodinných domácností v Praze je 73 % úplných rodin a více než čtvrtina rodin neúplných (v ČR je úplných rodin 80 %). Z hlediska složení podle vztahů osob v domácnosti je důležité, že v Praze je zvýšený podíl domácností bez závislých dětí, které představovaly v úplných rodinách 58 % domácností (v ČR to bylo 53 %) a v neúplných rodinách to bylo 42 % domácností (obdobně jako v ČR).

Tab. 4.1.1 Základní údaje o domácnostech

Složení domácností koresponduje se změnami ve věkové skladbě populace, ale i se změnami v reprodukčním chování, které byly během devadesátých let výrazné. Vliv má i sociální situace v Praze, která je v porovnání s ostatními regiony výrazně odlišná. Je to dáno především tím, že celý region je jedno velkoměsto se všemi charakteristikami, které k tomu patří. Jde o způsob osídlení (vysoká hustota obyvatel, převaha bydlení v bytových domech, vysoký podíl sídlištní zástavby), o ekonomické postavení (vysoká nabídka pracovních příležitostí, vyšší mzdová hladina, koncentrace centrálních institucí, centrum cestovního ruchu atd.) i poněkud odlišný styl života.

Podrobné údaje o počtech a struktuře domácností získané vždy jednou za deset let při sčítání lidu domů a bytů tvoří i oporu pro pravidelná výběrová statistická zjišťování v domácnostech, která jsou prováděna průběžně a jsou zaměřena především na postižení ukazatelů, které se vztahují k příjmové situaci domácností a obecněji řečeno k životní úrovni a i kvalitě života obyvatel. Po ukončení sčítání lidu domů a bytů následuje pravidelně výběrové šetření mikrocenzus, kde u 0,25 % až 0,5 % vzorku domácností je provedeno zjišťování údajů o peněžních a naturálních příjmech. Poslední mikrocenzus proběhl začátkem roku 2003 a zjišťovány byly údaje za rok 2002.

Tab. 4.1.2 Celkové peněžní příjmy domácností a jejich vztah k životnímu minimu v roce 2002

Zdroj: Mikrocenzus 2002

Příjmy domácností v Praze vysoko převyšují průměr republiky a jsou nejvyšší ze všech krajů. Tato situace byla obdobná i v roce 1996, kdy šetření mikrocenzus také zjišťovalo příjmy domácností. Růst příjmů v Praze od roku 1996 do roku 2002 byl 56,2 % a v ČR celkem 45,3 %. Lze tedy říci, že příjmová situace domácností v Praze se stále více oddaluje průměrům za celou republiku i ostatním regionům. Úroveň čistých peněžních příjmů pražských domácností převyšovala průměr ČR o 39,6 %. Podstatný vliv na výši příjmů domácností má nadprůměrná mzdová úroveň na pracovních místech podniků a institucí působících v Praze. Dále se zde projevuje i zvýšený podíl podnikatelů bydlících v Praze, u nichž jsou příjmy zpravidla vyšší než u zaměstnanců. Skutečnost, že v Praze jsou vyšší průměrné příjmy na osobu a na domácnost souvisí také s velikostní strukturou domácností (velký podíl domácností jednotlivců, nízký průměrný počet osob v domácnosti). Dále svůj význam má i to, že v Praze je vysoký podíl domácností bez nezaopatřených dětí (v roce 2002 to bylo 71,9 % ze všech domácností, v ČR to bylo 62,9 %). Důležitým aspektem ovšem je i vzdělanostní složení obyvatel. V Praze podle Mikrocenzu 2002 bylo 22,0 % domácností, kde byla v čele domácnosti osoba s vysokoškolským vzděláním (v ČR to bylo 11,3 % domácností). Osoba v čele domácnosti s maturitním vzděláním byla ve 40,3 % domácností (v ČR to bylo 30,7 % domácností).

Tyto charakteristiky domácností v Praze mají významný vliv na výši průměrných příjmů domácností.

V Praze byl zjištěn zvýšený rozdíl mezi hrubými a čistými peněžními příjmy. Tento rozdíl je závislý jednak na složení peněžních příjmů (snížený podíl sociálních příjmů), ale i na skutečnosti, že více domácností a osob patří do vyšších příjmových kategorií. V Praze má čistý příjem na 1 osobu vyšší než 16 000 Kč 17,1 % domácností (a 14,2 % osob v domácnostech) a je to nejpočetněji zastoupená skupina domácností v příjmových kategoriích v dělení od 3 000 Kč na osobu do 16 001 a více při zvyšování o 1 000 Kč. V ČR celkem a i ve všech ostatních krajích (s výjimkou Královéhradeckého kraje) byly nejsilněji zastoupeny domácnosti s průměrným příjmem na osobu 6 001 až 7 000 Kč. Při Mikrocenzu 1996 bylo zjištěno, že v Praze tak jako i v celé ČR a ve všech tehdy platných regionech byly nejpočetnější domácnosti s příjmy 4 001 až 5 000 Kč na osobu.

Významným ukazatelem je též podíl domácností s výší příjmu v relaci k životnímu minimu. V Praze je domácností žijících pod životním minimem výrazně méně než v ČR celkem. Také v tomto ohledu se postavení Prahy vůči ostatním regionům a průměru za ČR od roku 1996 příliš nezměnilo. Podíl domácností s čistými příjmy pod hranicí životního minima v roce 2002 byl 1,2 % a v ČR úhrnem to bylo 3,3 % domácností. Odstup pražských domácností od celorepublikového průměru je velký. Podobná situace byla pouze v kraji Plzeňském (1,3 % domácností s příjmy pod životním minimem). Od roku 1996 se tento rozdíl ještě zvýšil. Podíl těchto domácností v ČR se zvýšil z 2,1 %, tedy o 1,2 procentních bodů. V Praze bylo zvýšení jen nepatrné o 0,1 procentního bodu.

Graf 4.1.1 Struktura domácností podle vztahu příjmů k životnímu minimu v hl. m. Praze a ČR (Mikrocenzus 2002)

Ve srovnání s průměrem republiky se liší i struktura příjmů domácností. Osoby bydlící v hlavním městě získávají své příjmy ve vyšší míře z podnikání. Podíl hrubých příjmů ze závislé činnosti je v Praze obdobný jako v celorepublikovém průměru a to 61 % z hrubých příjmů. Ovšem další pětina příjmů v Praze je z podnikání, zatímco v celorepublikovém průměru to je jen 15 %. O to větší podíl v ČR celkem představují příjmy ze sociálních dávek. Příjmy z důchodů tvoří v ČR 18 % a v Praze 13 % hrubých příjmů a rovněž příjmy z dávek státní sociální podpory tvoří v ČR větší část hrubých příjmů než je tomu u příjmů domácností v Praze.

Tab. 4.1.3 Struktura hrubých ročních peněžních příjmů na 1 člena domácnosti v roce 2002

Zdroj: Mikrocenzus 2002

Obdobná struktura hrubých příjmů domácností v Praze byla zjištěna i při Mikrocenzu 1996 a diference mezi Prahou a republikou celkem byly také podobné. Za šestileté období v Praze pouze výrazněji vzrostl podíl příjmů z podnikání (necelých 16 % v roce 1996) a poklesl již tehdy také velmi nízký podíl příjmů ze sociálních dávek (v roce 1996 to v Praze bylo 1,8 % z hrubých příjmů), podíl příjmů z důchodů se v Praze nezměnil za situace, kdy se v ČR zvýšil o 2 procentní body. Struktura průměrné výše příjmů domácností souvisí se strukturou domácností podle sociální skupiny osoby v čele domácnosti. V Praze byla v roce 2002 téměř pětina domácností (17,7 %) v jejichž čele stála osoba samostatně činná. Podíl těchto domácností se od roku 1996 zvýšil o 5,3 procentního bodu. V ČR je těchto domácností necelých 13 % a od roku 1996 došlo k navýšení o 3,3 procentního bodu. S těmito posuny souvisí i zvyšování příjmů z podnikatelské činnosti. Tento druh příjmů v ČR celkem vzrostl o 83 % a v Praze se zvýšil o více než 100 %. Naproti tomu je v Praze malý podíl domácností s nezaměstnanou osobou v čele domácnosti. V roce 2002 jich bylo 2,3 % ze všech domácností oproti 4,5 % v ČR. Také domácností s důchodcem v čele je v Praze nižší podíl než v ČR celkem. V ČR to v roce 2002 bylo 31,4 % ze všech domácností a v Praze 29,8 %. Podíl domácností důchodců se od roku 1996 v Praze a ani v ČR nijak významně nezměnil.

Celková výše zjištěných příjmů se od roku 1996 jak v ČR, tak ve všech regionech zvýšila. Ovšem tempo růstu je v Praze výraznější než vykazuje celorepublikový údaj. Celkové roční příjmy domácností na 1 osobu v republikovém úhrnu vzrostly o 45 % a v Praze o 57 %. Je to dáno do značné míry právě strukturou příjmů, protože příjmy z podnikání vykazují nejrazantnější růst a v Praze tyto příjmy mají silnější zastoupení.

Jak se tato tendence v příjmové situaci domácností, další vzdalování Prahy od republikových hodnot, projevuje v posledních letech můžeme posoudit z údajů ze statistiky rodinných účtů. Příjmy a výdaje domácností jsou zjišťovány šetřením rodinných účtů u vybraného vzorku domácností průběžně. Domácnosti jsou vybírány záměrným kvótním výběrem. Pro základní soubor jsou výběrovými znaky sociální skupina domácnosti, počet nezaopatřených dětí a čistý peněžní příjem na osobu (na základě výsledků výběrového šetření Mikrocenzus). Výsledky tohoto šetření jsou k dispozici pouze za republiku celkem, ale v omezeném rozsahu je možné použít i výsledky za hl. m. Prahu. Ovšem vzhledem ke struktuře pražského souboru jsou uváděny údaje pouze za nejpočetnější skupinu domácností, což jsou domácnosti zaměstnanců, kde osoba v čele domácnosti je v pracovním poměru. Je tedy zřejmé, že vypovídací hodnota vztahující se k celkové situaci domácností v Praze je poněkud omezena, protože podle výsledků Mikrocenzu 2002 domácnosti zaměstnanců v Praze představují jen 47,5 % ze všech domácností.

Tab. 4.1.4 Přehled příjmů domácností zaměstnanců

Hrubé peněžní příjmy na 1 osobu v zaměstnaneckých domácnostech vykazují v Praze nárůst za uplynulých 5 let o 15 %. Obdobným tempem rostly tyto příjmy i u zaměstnaneckých domácností v ČR úhrnem. I zde je zřejmé, že největší tempo růstu je u příjmů z podnikání, ale u této skupiny domácností je tento druh příjmů velmi slabě zastoupen, takže tento vysoký nárůst se v růstu celkových příjmů odráží méně, než by se projevilo u všech typů domácností v Praze. Rychlejším tempem než příjmy celkem rostly také sociální příjmy. U tohoto typu domácností zejména příjmy dávek sociální pomoci, což jsou především přídavky na děti a rodičovský příspěvek a je zde tedy patrná souvislost se zvyšováním porodnosti, které v Praze již od roku 1999 zaznamenáváme.

Pokud jde o srovnání s republikovými tendencemi, tak u domácností zaměstnanců v Praze hrubé i čisté průměrné příjmy překračovaly celorepublikový průměr cca o čtvrtinu (hrubé o 26,5 % a čisté o 23,7 %). Zde ovšem za posledních 5 let nedošlo k zvětšení rozdílu průměrných čistých příjmů zaměstnaneckých domácností v Praze a v ČR celkem. V roce 2000 byly v Praze hrubé příjmy o 32,9 % nad celorepublikovým průměrem a čisté příjmy o 23,3 %. Určitou informaci nám dávají také údaje o relaci mezi příjmy hrubými a čistými. V roce 2000 převyšovaly hrubé příjmy na osobu u zaměstnaneckých domácností v ČR příjmy čisté o 16,5 % a v Praze to bylo 25,5 %. V republice celkem se tento podíl zvýšil do roku 2004 na 23,6 %, tedy o 7,1 procentních bodů. V Praze v roce 2004 je ale tento rozdíl již bližší celorepublikovému průměru, vzrostl zde tedy méně, o 0,9 procentního bodu na 26,4 %. Větší rozdíly mezi hrubými a čistými příjmy svědčí o tom, že v Praze je více domácností zaměstnanců ve vyšších příjmových kategoriích.

Z výsledků výběrového šetření statistik rodinných účtů máme za Prahu k dispozici i základní údaje o výdajích domácností zaměstnanců.

Tab. 4.1.5 Přehled výdajů domácností zaměstnanců

Struktura vydání domácností zaměstnanců v Praze se od rozložení jednotlivých typů vydání liší zejména v jednom aspektu, a to v podílu prostředků vynaložených na bydlení. V Praze představují tato vydání necelou pětinu vydání domácnosti a v ČR úhrnem je to necelých 17 %. Výrazně vyšší částky nepředstavují jen vydání za nájemné z bytu (v roce 2004 to v Praze bylo v průměru na osobu 8 295 Kč, oproti průměru ČR, kde to bylo 3 771 Kč), protože v Praze je nájemní bydlení výrazně častější než v ostatních regionech, kde představuje bydlení ve vlastních bytech, ale zejména v rodinných domech, většinový typ bydlení. Zvýšené jsou v Praze i ostatní položky zahrnuté do výdajů za bydlení a to platby za dodávky vody a ostatní služby (v Praze v roce 2004 o 54 % vyšší než v ČR), za elektrickou a tepelnou energii, plyn a paliva (v Praze v roce 2004 o 10 % vyšší než v ČR), ale i výdaje spojené s běžnou údržbou a opravami v bytě jsou v Praze vyšší (v roce 2004 o 25 %). V časovém srovnání je nárůst vydání na bydlení v Praze progresivnější než je tomu u celkových čísel za ČR. V průměru ČR vzrostla vydání na bydlení od roku 2001 o 10, 6 % a v Praze o 12,9 %.

Druhou nejvýznamnější položkou ve vydáních domácností zaměstnanců v Praze jsou vydání za potraviny a nealkoholické nápoje, které představují necelých 18 % ze všech vydání. V celorepublikovém průměru jsou tato vydání trvale nejsilněji zastoupeným typem výdajů. V ČR v roce 2004 představovaly výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje 19,1 % ze všech vydání. V Praze podíl těchto vydání v posledních letech mírně poklesl, ale v ČR je tento podíl stabilní. Znatelný růst těchto nákladů nebyl však v posledních 4 letech zaznamenán ani v ČR.

Významný podíl v Praze i v celorepublikovém průměru tvoří též vydání na rekreaci a kulturu. V Praze tato vydání představovala v roce 2004 v domácnostech zaměstnanců 12,5 % vydání a v ČR úhrnem 10,2 %. U této položky od roku 2001 došlo k výraznějším posunům ve výši prostředků vydaných domácnostmi na tento účel. V Praze byla tato vydání v roce 2004 o více než 50 % v průměru na osobu vyšší než v ČR celkem a oproti roku 2001 vzrostla o 15 %. V ČR celkem nebyl nárůst tak výrazný jako v pražských domácnostech (oproti roku 2001 o necelá 3 %).

Nejvýrazněji se u domácností zaměstnanců v Praze zvýšil objem vydání za poštovní a telekomunikační služby, za poslední 4 roky došlo ke zvýšení o třetinu. Nárůst byl zaznamenán i v ČR celkem a to o 30,3 %. V pražských domácnostech v roce 2004 byly tyto výdaje o 35 % vyšší než v ČR celkem. Naprostou většinu těchto výdajů představují platby za telefonické služby (včetně telefaxových), které u domácností zaměstnanců v Praze tvoří 91 % těchto nákladů (v ČR to bylo 89 %). Na poštovní a telekomunikační služby vynaložily domácnosti v Praze v roce 2004 o 35 % více prostředků než domácnosti v ČR úhrnem.

Ve všech druzích spotřebních vydání byly v roce 2004 položky u domácností zaměstnanců v Praze vyšší než u stejné skupiny domácností v celorepublikovém průměru. Naproti tomu vydání neklasifikovaná jako spotřební, v nichž hlavní díl představují vydání na pořízení a rekonstrukce domu či bytu ( v ČR to v roce 2004 bylo 69 % těchto vydání a v Praze 61 %) jsou u domácností zaměstnanců v celé ČR vyšší než v Praze. V roce 2004 byla v ČR tato vydání o pětinu vyšší.