Český statistický úřad: Budeme konkurenceschopní na evropském trhu práce?
26.9.2007
Český statistický úřad: Budeme konkurenceschopní na evropském trhu práce?
Analýza trhu práce 2000 až 2006 – hlavní zjištění
Analýza trhu práce 2000 až 2006 – hlavní zjištění
- Na trhu práce vzrostl počet zaměstnaných osob; mezi roky 2005-2006 činil nárůst počtu zaměstnaných 122 tis., přičemž v roce 2006 dosáhl počet pracujících 4 828 tis.
- Míra zaměstnanosti 15-64 letých dosáhla v roce 2006 hodnoty 65,3 %, tj. úrovně vyšší než průměr zemí EU 27 (64,3 %), avšak nižší než průměr zemí EU 15 (66 %)
- V celém sledovaném období se rychleji zvyšoval počet podnikatelů, vč. pomáhajících rodinných příslušníků, kategorie zaměstnanců rostla pomaleji. Podíl podnikatelů je z hlediska mezinárodního srovnání v ČR vyšší než ve většině zemí EU
- Nejvíce vzrostl počet pracovníků v sektoru služeb, nicméně pro ekonomiku ČR je v mezinárodním srovnání stále typický vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru (průmyslu a stavebnictví)
- ČR stále patří k zemím s mimořádně vysokým podílem pracujících s úvazkem na plnou pracovní dobu (3. místo z EU 25)
- Podle podnikového výkaznictví ČSÚ dosáhla průměrná hrubá mzda v ČR v roce 2006 výše 20 207 Kč, z hlediska jednotlivých odvětví NH se však výše průměrné mzdy značně liší – nejvyšší, téměř dvojnásobné úrovně oproti celkovému průměru dosahuje průměrná mzda v odvětví finančního zprostředkování, hluboce pod průměrem jsou naopak mzdy v odvětvích primární sféry, v ubytování a stravování a ostatních veřejných, sociálních a osobních službách
- Mezi odvětví, která v období 2000-2006 zaznamenala nejvyšší růst průměrných mezd patří vzdělávání (nárůst o 63 %), zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti (62 %) a finanční zprostředkování (55 %); nejnižší dynamika růstu průměrných mezd je naopak dlouhodobě patrná v odvětvích ubytování a stravování (35 %), obchod a opravy (41 %) a rybolov a chov ryb (41 %)
- Z regionálního pohledu je zřejmý neustále se prohlubující rozestup ve mzdové úrovni v hlavním městě Praze a jeho okolí a v ostatních krajích
- K nejdůležitějším charakteristikám ovlivňujícím mzdovou úroveň patří stupeň dosaženého vzdělání – s vyšším stupněm vzdělání průměrná mzda výrazně roste
- Výše průměrné mzdy se liší i z hlediska pohlaví – průměrná mzda žen se dlouhodobě pohybuje na třech čtvrtinách průměrné mzdy mužů
- Z hlediska mezinárodního srovnání je průměrná hodinová mzda v ČR (109 Kč v roce 2006) výrazně nižší než v zemích západní Evropy, je však vyšší než ve většině států, které vstoupily do EU od roku 2004; sbližování se mzdovou úrovní EU je dosahováno rychlejším nominálním i reálným růstem mezd a pokračujícím zpevňováním kurzu české koruny vůči euru
- Zrcadlově k růstu zaměstnanosti klesá od r. 2005 výrazně nezaměstnanost
- Obecná míra nezaměstnanosti ČR (tj. ukazatel dle definice ILO) klesla v roce 2006 na úroveň 7,1 %, což byl hodnota nižší než průměr zemí EU 25 resp. EU 27, ale i EU 15
- Míra nezaměstnanosti se výrazně liší podle regionů ČR; nejnižších hodnot dosahuje tradičně v hl. m. Praze, Jihočeském a Plzeňském kraji a na Královéhradecku; regiony s nejvyšší nezaměstnaností zůstávají naopak Ústecký a Moravskoslezský kraj
- Pro regiony s vysokou nezaměstnaností je typické vysoké záporné saldo dojížďky za prací přes hranice kraje, aktivní saldo pohybu za prací vykazuje výhradně hl. m. Praha
- Přetrvávajícím problémem české ekonomiky je dlouhodobá nezaměstnanost; míra dlouhodobé nezaměstnanosti ČR se pohybuje nad průměrem zemí EU 25 resp. EU 27 i EU 15
- V období 2000-2006 je patrný růst v kategorii ekonomicky neaktivních osob, to je dáno nejvíce zvýšením podílu populace šedesátiletých a starších
- Na českém trhu práce stále výrazněji participuje i zahraniční pracovní síla; na základě údajů MPSV a MPO odhadujeme, že na území ČR pracovalo koncem roku 2006 celkem 273 tis. cizinců, což představuje meziroční nárůst o téměř 40 tis. osob
- V ČR se rychle zvyšuje podíl absolventů vysokých škol, vč. vyšších odborných škol a roste podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků
- Podíl populace ve věku 20-24 let s ukončeným alespoň vyšším středním vzděláním (v podmínkách ČR absolventů středních škol, učilišť, vyšších odborných a vysokých škol) je nejvyšší ze všech členských států EU (ČR 91,8 % vs. 77,8 % v EU 27)
- Z hlediska zastoupení absolventů terciárního stupně vzdělání v celkové populaci však ČR stále podstatně zaostává za ostatními státy EU
- ČR zaostává i z hlediska možností zvyšování kvalifikace pracujících (tj. dalšího vzdělávání) – podíl 25-64 letých účastnících se nějaké formy vzdělávání byl v roce 2006 zhruba na polovině průměru zemí EU 15
- Z porovnání ukazatelů Eurostatu o průměrném počtu cizích jazyků, které se žáci v jednotlivých zemí učí, vyplývá, že ČR patří do málo početné skupiny zemí EU (kromě ČR pouze další 2 státy), kde se žáci na základním stupni učí jenom jeden cizí jazyk.
Mgr. Dalibor Holý
ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ