Aktuální populační vývoj v kostce

Počet obyvatel a jeho věkové složení

Na konci roku 2022 dosahovala populace České republiky¹ 10 827 529 obyvatel, což byl nejvyšší koncový stav (k 31. 12.) od konce druhé světové války. Oproti stavu k 31. 12. 2021 se populace během roku 2022 rozrostla o 310,8 tisíce osob, což představovalo absolutně i relativně (o 3,0 %) největší meziroční nárůst v historii. K tomuto přírůstku došlo vlivem masivní imigrační vlny v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině. Populace České republiky pravidelně meziročně roste od roku 2003 s výjimkou úbytku v roce 2013 (o 3,7 tisíce osob). Valnou většinu přírůstku zajišťuje kladné saldo zahraničního stěhování. Přirozenou měnou (rozdílem v počtu živě narozených dětí a zemřelých obyvatel) populace Česka od roku 2019 ubývá, v posledních třech letech o více než 18 tisíc osob ročně. Oproti letům 2020 a 2021 se na přirozeném úbytku v roce 2022 větší měrou podílelo snížení počtu živě narozených dětí.

Dětská složka populace (0–14 let) od roku 2008 nepřerušeně početně přibývá, přesto však zůstává tou nejméně početnou z hlavních věkových skupin. Na konci roku 2022 bylo v populaci Česka celkem 1,75 mil. dětí mladších 15 let a tvořily 16,2 % všech obyvatel. Jejich přírůstek 3,4 % (57,4 tisíce dětí) v roce 2022 byl nejvyšší nejen v posledním desetiletí, ale také od konce druhé světové války. Za nárůstem dětské složky stála imigrační vlna z Ukrajiny. Produktivní složka obyvatelstva vymezená věkovým rozpětím 15–64 let tvořila v roce 2022 celkem 63,4 % populace Česka. Meziročně došlo (poprvé od roku 2006) k nárůstu jejího podílu v populaci, a to o 0,1 p. b. Absolutně spadalo k 31. 12. 2022 do této věkové kategorie 6,9 mil. obyvatel (o 214,7 tisíce více než k 1. 1. 2022). Předchozí početní pokles věkové skupiny 15–64 let, nepřetržitý v období 2009–2021, souvisel s přesouváním jednotlivých generací do vyššího věku, kdy tuto hlavní věkovou skupinu opouštěly početně silné generace narozených v době druhé světové války a krátce po jejím skončení, a naopak ji doplňovaly populačně slabé generace narozených v 90. letech 20. století a prvních letech nového tisíciletí. Za výrazným početním nárůstem v roce 2022 (o 3,2 %) opět stála imigrační vlna osob z válkou zasažené Ukrajiny. Seniorská složka populace (osoby ve věku 65 let a více) v roce 2022 představovala pětinu – 20,4 % všech obyvatel Česka. Poprvé od poloviny 80. let 20. století zastoupení této věkové skupiny v roce 2022 meziročně pokleslo, a to o 0,2 p. b., absolutní počet obyvatel ve věku 65 let a více však nadále rostl (nepřetržitý trend od poloviny 80. let 20. století). Na konci roku 2022 bylo v seniorském věku celkem 2,2 mil. obyvatel Česka, ve srovnání se stavem k 1. 1. 2022 o 38,7 tisíce více.

Migrační vlna z Ukrajiny, která zahrnovala zejména děti a ženy v produktivním věku, lehce zbrzdila stárnutí populace. Průměrný věk obyvatel České republiky, plynule rostoucí od počátku 80. let 20. století, se v roce 2022 meziročně snížil o dvě desetiny roku na 42,6 let. Oproti tomu v předešlých  devíti letech o 1,5 roku narostl (ze 41,3 let na počátku roku 2013 na 42,8 let na konci roku 2021). Věkový medián, který rozděluje populaci na dvě stejně početné části, se během posledních deseti let 2013–2022 zvýšil více než průměrný věk obyvatel, a to ze 40,4 na 43,7 let, tj. o 3,3 roku. Meziročně v roce 2022 však podobně jako průměrný věk poklesl, a to o jednu desetinu roku. Index ekonomické závislosti, který porovnává početní stav složek populace obecně označovaných jako neproduktivní (0–19 a 65+ let) a ekonomicky produktivní (20–64 let), v letech 2013 až 2022 plynule rostl, a to z 57 na 72 osob mimo produktivní věk na 100 osob v produktivním věku.

Dlouhodobé trendy v oblasti složení populace podle rodinného stavu pokračovaly i v roce 2022. Dále se zvýšilo zastoupení svobodných a rozvedených osob v populaci a naopak poklesl podíl osob sezdaných. Meziročně nižší byl i podíl ovdovělých. Na konci roku 2022 bylo v populaci osob ve věku 15 let a více celkem 32,8 % osob (de iure) svobodných (o 2,6 p. b. více než o deset let dříve), 45,3 % osob ženatých či vdaných (o 3,5 p. b. méně než v roce 2012), 13,8 % rozvedených (o 1,3 p. b. více než v roce 2012) a 8,0 % ovdovělých (o 0,4 p. b. méně než v roce 2012).

Narození

V roce 2022 bylo evidováno celkem 101,3 tisíce živě narozených dětí, což bylo o 10,5 tisíce dětí (tedy o 9,4 %) méně než v předchozím roce. Podobný meziroční pokles byl naposledy zaznamenán v polovině 90. let, kdy mezi rokem 1994 a 1995 došlo ke snížení počtu živě narozených dětí o 9,8 %.

Z pohledu rodinného stavu rodičky dlouhodobě převažují děti narozené vdaným ženám a nejinak tomu bylo i v roce 2022, kdy se vdaným ženám narodila více než polovina (51,8 %) všech živě narozených dětí. Podíl dětí narozených vdaným ženám se od konce 80. let 20. století dlouhodobě snižoval, z hodnoty více než 90% až na historické minimum 51,0 % v roce 2017. Od té doby se udržuje na necelých 52 %.

Pokles počtu živě narozených v roce 2022 byl spojen i se snížením intenzity úhrnné plodnosti na 1,63 dítěte připadajícího na jednu ženu, tj. o 0,21 ve srovnání s hodnotou 1,83 dosaženou v roce 2021. V roce 2021 naopak úroveň plodnosti meziročně vzrostla (po předchozí tříleté stagnaci na 1,71 dítěte na jednu ženu v letech 2018–2020), přičemž šlo o nejvyšší relativní nárůst plodnosti (o 7 %) po roce 2007. Rostoucí trend měla úhrnná plodnost také v letech 2012–2017. Vývoj úrovně plodnosti v posledních dvou letech ovlivnily i změny ve věkové struktuře žen v reprodukčním věku v důsledku zpřesnění počtu obyvatel posledním sčítáním lidu a imigrační uprchlickou vlnou z Ukrajiny².

Dvě třetiny celkové plodnosti v roce 2022 připadalo na ženy ve věku 25–34 let a na zbývající jedné třetině plodnosti se společně podílely ženy do 25 let věku a ve věku 35 let a více. V celém posledním desetiletí byla v rámci pětiletých věkových skupin nejvyšší intenzita plodnosti vždy u 30–34letých žen, která však jen mírně převyšovala úroveň plodnosti žen ve věku 25–29 let. Pokračoval tak trend posouvání plodnosti do vyššího věku započatý v 90. letech minulého století. Na počátku 90. let minulého století nejvyšší intenzita plodnosti připadala na věkovou skupinu 20–24letých žen a do počátku 21. století se posunula do věku 25–29 let. Průměrný věk matky při narození dítěte mezi roky 2013 a 2022 vrostl o 0,6 roku z 29,9 let na 30,4 roku.

Zemřelí

Po dvou letech s výrazně rostoucím počtem zemřelých, daným hlavně důsledky epidemie covidu-19, jejich počet v roce 2022 klesl na 120,2 tisíce osob, tj. snížil se o 14,1 % ze 139,9 tisíc v roce 2021. Oproti roku 2019 předcházejícímu epidemii covidu-19, i v porovnání s průměrem let 2015–2019, ale počet zemřelých v roce 2022 zůstal vyšší (o 7,0 %, resp. o 8,2 %). To bylo částečně dáno přetrvávajícím výskytem covidu-19, zčásti celkovým stárnutím populace. Mírně rostoucí tendenci v počtu zemřelých lze sledovat již od roku 2007, když lokální minimum ukončující dřívější klesající trend zemřelých připadlo na rok 2006 (104,4 tisíce zemřelých). Během pětiletého období 2015–2019 i v roce 2020 (v prvním roce covidové pandemie) bylo mezi zemřelými nejvíce osob ve věkové skupině 85–89 let, v roce 2021 i 2022 pak mezi 75–79letými. Ve snížení nejčetnějšího věku zemřelých osob se odrazily zejména změny věkového složení populace (silné ročníky narozených ve 40. letech 20. století vstupující do věku vysoké úmrtnosti).

V souladu s výrazným navýšením počtu zemřelých se v letech 2020 i 2021 významně meziročně snížila naděje dožití při narození, a to v součtu za oba roky u mužů o 2,2 roku na 74,1 let v roce 2021 a u žen o 1,6 roku na 80,5 let. Situace v roce 2022 tuto ztrátu zase téměř dorovnala. Mezi roky 2021 a 2022 vzrostla naděje dožití mužů o 2,1 roku na 76,1 let a žen o 1,5 roku na 82,0 let, tedy na hodnoty obdobné období let 2018 až 2019. Od konce 80. let 20. století měla přitom v Česku naděje dožití jednoznačně rostoucí trend. V průběhu nového století, mezi lety 2001 a 2019, se prodloužila u mužů o 4,3 let a u žen o 3,6 let, v druhé dekádě však (i bez přispění covidu-19) již pomaleji než v té první. Mírně rychlejší tempo zlepšování úmrtnosti mužů ve srovnání s ženami vedlo v čase ke snížení rozdílu střední délky života žen a mužů: v roce 2001 dosahoval rozdíl 6,5 let, o dvacet let později v roce 2022 pak 5,9 let (v letech 2020 a 2021 se přechodně zvýšil na 6,1, resp. 6,4 let).

Kojenecká úmrtnost se v ČR od roku 2008 trvale drží pod hranicí 3 ‰ a zůstává jednou z nejnižších na světě. V roce 2022 dosáhla 2,3 ‰ a v období 2013–2021 se pohybovala v rozmezí 2,2–2,8 ‰, když historicky nejnižší hodnoty 2,2 ‰ nabyla v roce 2021.

Obyvatelé ČR dlouhodobě nejčastěji umírají³ na nemoci oběhové soustavy, nicméně jejich podíl na všech příčinách má v čase mírně klesající tendenci (v roce 2013 stály za 43,0 % úmrtí mužů a 51,8 % úmrtí žen, v roce 2019 pak za 38,9 % resp. 45,6 %). Výrazně nižší podíly zemřelých na nemoci oběhové soustavy v letech 2020 a 2021 (až jen 31,3 % všech zemřelých mužů a 37,5 % všech zemřelých žen v roce 2021) odrážely skutečnost, že nezanedbatelný podíl celkového počtu úmrtí si připsal covid-19. V roce 2022, spolu s ústupem tohoto onemocnění, podíl úmrtí na nemoci oběhové soustavy meziročně vzrostl na 35,4 % mužů a 41,7 % žen. Druhou příčku mezi příčinami smrti dlouhodobě obsazují u mužů i u žen novotvary, jejichž podíl na celkovém počtu úmrtí byl v letech 2013–2019 poměrně vyrovnaný (kolem 28 % u mužů a 23 % u žen), v letech 2020 a 2021 klesl (v průměru o 3–7 p. b.) a v roce 2022 se zase lehce zvedl, když novotvary zapříčinily 25,0 % úmrtí mužů a 21,8 % úmrtí žen. Tradičně třetí nejčastější příčinou smrti bývají nemoci dýchací soustavy – v roce 2022 stály za 7,6 % úmrtí mužů a 6,5 % úmrtí žen. V letech 2020 a 2021 se specificky na třetím místě žebříčku umístila skupina označená jako „Kódy pro speciální účely“, která byla v ČR naplněna jen covidem-19 a multisystémovým zánětlivým syndromem souvisejícím s onemocněním covid-19⁴. V roce 2021 pokrývala až 18,2 % celkového počtu úmrtí. V roce 2022 její zastoupení kleslo v celku na příčku čtvrtou (s 5,0% podílem), páté nejčetnější byly mezi příčinami smrti nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek, reprezentované z více jak čtyř pětin diabetem mellitem. Pořadí příčin smrti bylo v roce 2022 u mužů a u žen shodné na prvních třech místech, dále se odlišovalo. U mužů byly na čtvrtém místě vnější příčiny, na pátém covid-19, na šestém nemoci trávicí soustavy a na sedmém nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek. U žen obsadily čtvrtou příčku nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek, pátou covid-19, šestou nemoci nervové soustavy, dále následovaly nemoci trávicí soustavy a až na 8. místě vnější příčiny (u mužů již čtvrté).

Sňatky

V roce 2022 bylo uzavřeno 54,8 tisíce nových manželství, o 8,0 tisíce resp. 17,2 % více než v roce 2021. Počet sňatků se tak téměř vrátil na předcovidovou úroveň z roku 2019, kdy bylo uzavřeno jen o 50 sňatků více. V tomto roce vrcholil šestiletý trend růstu počtu sňatků, který byl nastartován po historickém minimu z roku 2013 (43,5 tisíce sňatků). Roky 2020 a 2021, které se nesly v duchu protiepidemických opatření omezujících konání hromadných akcí (vč. svateb), tento trend zastavily. V roce 2021 se počet sňatků snížil o 17,2 % na 45,4 tisíce, o rok později pak sice došlo k navýšení o 3,0 % na 46,8 tisíce, ale počet sňatků zůstal pořád znatelně nižší než v letech 2015–2019.

Nejvíce manželství bylo v roce 2022 uzavřeno v měsíci červnu (9 821 sňatků), poté v červenci (9 081), v září (8 517) a v srpnu (8 354). Tyto měsíce jsou pro svatby dlouhodobě nejfrekventovanější, v uvedeném roce se během nich uzavřelo 65,3 % celkového ročního počtu sňatků. Naopak nejméně svatebních obřadů se konalo jako tradičně v lednu (840 sňatků), dále v březnu (1 377) a v prosinci (1 218). V roce 2022 výrazně meziročně posílil měsíc únor, který vlivem atraktivních dat s kombinací dvojek v kalendáři zaznamenal 2 307 svatebních obřadů, dvojnásobek oproti únoru o rok dříve a vůbec nejvíce po únoru 2002. Meziročně výrazně bohatší na sňatky byl také květen (o 51 %), kdy stanulo před oltářem 4 212 párů, což byl historicky druhý nejvyšší květnový úhrn po květnu 2019.

Obdobný vývoj jako u absolutního počtu sňatků lze sledovat u ukazatele úhrnné sňatečnosti svobodných (prvosňatečnosti). Ten vyjadřuje, jaký podíl osob by při zachování řádu sňatečnosti, úmrtnosti a zahraničního stěhování svobodných daného roku uzavřel před dovršením 50. roku věku první sňatek. Z historického minima v roce 2013 se do roku 2019 úroveň prvosňatečnosti navýšila u mužů z 51,4 % na 59,0 % a u žen z 59,0 % na 67,5 %. V dalších dvou letech 2020 a 2021 byla úroveň prvosňatečnosti znovu nižší než v letech 2016–2019 (u mužů 51,9 % a 54,4 %, u žen 60,8 % a 63,7 %). Teprve v roce 2022 došlo k jejímu opětovnému navýšení, když při zachování intenzity sňatečnosti, úmrtnosti a zahraničního stěhování svobodných na úrovni daného roku by uzavřelo své první manželství před 50. rokem věku 60,4 % mužů a 70,2 % žen, což bylo nejvíce od roku 2008.

Průměrný věk mužů a žen při vstupu do prvního manželství v letech 2011–2019 fakticky stagnoval, u mužů mírně nad hranicí 32 let a u žen pod hladinou 30 let. V roce 2020 došlo k jeho výraznému meziročnímu navýšení – průměrný věk mužů při prvním sňatků se zvýšil o 0,5 roku na 32,6 let a u žen o 0,6 roku na 30,4 let. Jednalo se o dosud vůbec nejvyšší zaznamenané hodnoty, u žen poprvé překračující hranici 30 let. V následujících dvou letech 2021 a 2022 zůstal průměrný věk v případě svobodných ženichů neměnný a u svobodných nevěst se nejprve snížil o 0,1 let na 30,3 let a ve druhém roce stagnoval.

Zpravidla zhruba jedna desetina manželství (9,4–12,3 % v letech 2013–2022) bývá uzavírána snoubenci, z nichž alespoň jeden má cizí, jiné než české, státní občanství. Své historické maximum zaznamenal daný podíl v roce 2022, kdy 12,3 % představovalo absolutně 6 723 sňatků. V rámci skupiny sňatků s alespoň jedním cizincem byl v posledních deseti letech evidován výrazný nárůst zastoupení sňatků dvou cizinců. Od roku 2013, kdy byl 6%, se postupně do roku 2021 zvýšil na 12 % a v následujícím roce 2022 pak skokově na 17 %. Za tímto vývojem z větší části stála situace spjatá s přílivem osob z války postižené Ukrajiny. U tradičně nejčetnější skupiny dvou snoubenců-cizinců, kterou představují právě občané Ukrajiny, se totiž počet sňatků meziročně zvýšil více než trojnásobně (ze 175 v roce 2021 na 569 sňatků v roce 2022).

Rozvody

Podle údajů Ministerstva spravedlnosti ČR bylo v roce 2022 rozvedeno 19,8 tisíce manželství, o 1,3 tisíce (o 6 %) méně než v roce 2021 a nejméně od počátku tohoto století, resp. již od roku 1969. Značný meziroční úbytek rozvodů navázal na mírně klesající trend počtu rozvodů v uplynulé dekádě, ve kterém se odrážel snižující se počet uzavřených manželství v předchozích desetiletích a změny v intenzitě rozvodovosti v jednotlivých délkách trvání manželství. Více jak polovina manželských párů, 53,8 %, byla v roce 2022 rozvedena na základě společného návrhu na rozvod, na návrh ženy (až do roku 2015 převažující typ návrhu) pak 30,0 %. Podíl rozvodů vyššího pořadí zůstává dlouhodobě stabilní. Ve čtyřech pětinách případů se jednalo o první rozvod muže/ženy, ve zbylé jedné pětině stály rozvádějící se osoby u soudu minimálně podruhé. Rozvod se v roce 2022 dotkl 18,4 tisíce nezletilých dětí, šlo o nejnižší počet od konce 60. let 20. století.

Při setrvání intenzit rozvodovosti podle délky trvání manželství z roku 2022 by rozvodem skončilo 37,7 % manželství, o 2,0 p. b. méně než v roce 2021 a nejméně od počátku století. Úroveň rozvodovosti se snižuje od roku 2018, k výraznému meziročnímu poklesu (o 4,2 p. b. na 40,6 %) došlo v roce 2020. Přitom mezi lety 2001 a 2018 se úroveň rozvodovosti pohybovala mezi 44 a 50 % s maximem 50,0 % v roce 2010. Průměrná délka trvání manželství do jeho zániku rozvodem se s menšími výkyvy prodlužuje již více jak dvě desetiletí. Během posledních deseti let, mezi lety 2013 a 2022, se navýšila z 13,0 let na 13,5 let.

Zahraniční migrace

Zahraniční migrace pravidelně přispívá k růstu populace České republiky, resp. je jeho „tahounem“. S výjimkou let 2001 a 2013 byla bilance zahraničního stěhování v tomto století vždy kladná. V první dekádě byly přírůstky obyvatel zahraniční migrací nejvyšší v letech 2007 a 2008 (83,9 tisíce a 71,8 tisíce), v druhé dekádě pak v roce 2019 (44,3 tisíce). Suverénně nejvyšší však bylo saldo zahraniční migrace v roce 2022, kdy dosáhlo 329,7 tisíce. Za vysokým přírůstkem obyvatel migrací v tomto roce stojí příliv uprchlíků z Ukrajiny. Přistěhovalých z ciziny do ČR bylo v roce 2022 celkem 349,5 tisíce, vystěhovalých 19,8 tisíce⁵.

Migrační vlna z Ukrajiny se promítla nejen do objemu, ale i do demografické struktury migračních proudů. Zatímco do roku 2021 standardně v obou směrech zahraniční migrace převažovali muži (v pětiletém období 2017–2021 muži tvořili u přistěhovalých 60 %, u vystěhovalých 61 %, v saldu 59 %), v roce 2022 bylo naopak více žen než mužů jak mezi přistěhovalými (58 % žen), tak v saldu migrace (59 % žen); pouze u vystěhovalých nadále převažovali (z 62 %) muži. Specifické bylo díky převaze uprchlíků mezi přistěhovalými i věkové složení migrantů, včetně salda migrace. Zatímco v letech 2016–2021 se na přírůstku obyvatel migrací nejvíce podílely tři pětileté věkové skupiny od 20 do 34 let (maximum ve věku 25–29 let), v roce 2022 bylo saldo migrace nejvyšší ve věkových skupinách 15–19 a 35–39 let. Výrazně vyšší podíl než v předchozích letech měly v saldu migrace děti (23 % v roce 2022, 10 % v období 2017–2021). Nicméně v absolutním počtu se saldo migrace v roce 2022 meziročně výrazně zvýšilo (minimálně trojnásobilo) ve všech věkových skupinách.

Z pohledu státního občanství osob se v saldu zahraniční migrace dlouhodobě na předních místech umísťují občané Ukrajiny, Slovenska, Ruska a v posledním desetiletí i občané Rumunska (viz tab. 1). Naopak občané Vietnamu si v tomto žebříčku v čase mírně pohoršili. Občané Ukrajiny již před vypuknutím války na Ukrajině postupně zvyšovali svou váhu v saldu zahraniční migrace Česka, v roce 2022 pak jednoznačně dominovali. Z celkového salda 329,7 tisíce připadlo na občany Ukrajiny téměř 305,0 tisíce, zajistili tak 92 % přírůstku obyvatel zahraniční migrací. S výrazným odstupem druhé největší saldo 5,6 tisíce měli občané Slovenska a třetí, v hodnotě 1,9 tisíce, občané Ruska. Čtvrté nejvyšší saldo zahraničního stěhování zaznamenali v roce 2022 netradičně občané Indie (1,4 tisíce). Občané Vietnamu, stejně jako v roce 2021, první pětici uzavírali (1,4 tisíce).

Podrobnější údaje o populačním vývoji naleznete v publikacích z demografie, např. údaje o demografických událostech daného roku v Demografické ročence České republiky, analýzu demografického vývoje posledních deseti let v publikaci Vývoj obyvatelstva České republiky a dlouhodobé časové řady v publikaci Demografická příručka, a v časových řadách.